Například při plošném požáru v r. 1829 lehla požárem část Slavičína i přilehlých Mladotic. Tehdy se datují počátky organizovaných zásahů proti katastrofám vzniklým požáry. Napřed to byli starostové, později snaha založit svépomocný spolek - hasičskou jednotku. Přes počáteční potíže zvítězila tato myšlenka i ve Slavičíně, když 14. září 1885 byly zemským místodržitelstvím v Brně schváleny pozměněné stanovy.
Prvnímu výboru nově utvořeného spolku předsedal sám baron Artur Lederer. Náčelníkem se stal jeho syn Arnošt. Mezi členy výboru najdeme místního lékaře dr. Jana Karbala, koželuha Jana Pivečku, učitele Antonína Hromádku, jehož zásluhou se uchovaly zápisy o činnosti sboru až do roku 1898.
Sledujeme-li historii sboru dále, vidíme poctivou a vytrvalou snahu nejen zdokonalovat sbor a připravenost členů, ale i získávat potřebnou techniku pro zásah. Již v r. 1889 byla zakoupena velká stříkačka se savicemi a hadicemi. Sbor se schopným velitelem dosahoval vyšší úrovně, v roce 1909 při okrskovém cvičení zvítězil při poplachovém zásahu nad okolními sbory a uspěl i při pořadovém výcviku. Z vůdčích osobností jmenujme učitele Ludvíka Výducha, který velel sboru 11 roků. Po něm přichází další schopný náčelník Josef Frajt, později župní náčelník.
Významnou událostí roku 1929 bylo zakoupení motorové stříkačky za 30 tis. Kč a také založení ženského družstva v r. 1937. Svou funkci plnil sbor i za okupace nacisty.
Po osvobození v r. 1945 stáli členové sboru u zrodu všech významných akcí při obnově naší republiky.
V roce 1951 se přejmenovává sbor dobrovolných hasičů na Jednotu čsl. hasičstva a v roce 1954 na Svaz požární ochrany a my se stáváme požárníky. Organizace se stává složkou národní fronty a materiálně se o nás stará národní výbor. Ve sboru se modernizuje technika, získáváme novou požárnickou TATRU- 805 speciál. V roce 1959 je dostavěna zbrojnice a po útlumu socializace vesnice se mění struktura členstva. Místo prestižních zemědělců a přestárlých členů nastupuje nová generace ze závodů. Do sboru přichází bratr Matys, který utvořil za pomoci br. Horalíka z mladých nově získaných členů schopné družstvo, které bylo páteří slavičínského sboru. Za všechny jmenuji br. Navrátila, Vitáska, Ponížila, Mynáře, Studenku, Cejpka, Slováka, Trochtu, Zd. Juříka, Žáčka aj. Celá činnost se dostala na vysokou úroveň. Pracovalo se s mládeží, úspěšní jsme byli v soutěžích, dařilo se modernizovat techniku. Získali jsme starou cisternu PRAGA RND, kterou jsme si sami opravovali. Pracovalo se na brigádách pro JZD i v akci "Z". Sbor se rozrůstal a bylo málo místa pro techniku. V roce 1973 byl schválen plán přestavby požárního domu a ta se za podpory předsedy ing. Drgáče povedla ukončit do oslav 90. výročí založení sboru.

Za posledních 10 roků vzniklo v působnosti našeho hasebního obvodu 144 požárů. Největší požár 3. 1. 2000 vznikl ve Slavičíně - Malém Poli. Shořela ubytovna, kde byly ohněm zničeny uskladněné boty. Škoda přes 10 milionů Kč. Další velký požár vznikl v Bylnici, shořel hotel RUFFER do základu a byl zlikvidován. Škoda 15 milionů Kč.
V obou případech bylo úmyslné zapálení. V roce 1993 vznikl velký plošný požár lesa lesního závodu Luhačovice - KOMONEC, který se likvidoval 6 dní. Shořelo 60 hektarů lesa. V roce 1992 jsme likvidovali požár na farmě Křekov se škodou přes 1 milion Kč.
27. 7. 1995 hořelo na pile v Divnicích se škodou přes 1,5 mil. Kč. Oheň se rychle šířil a zasahovalo 6 požárních jednotek. V roce 1997 se zúčastnili naši členové záchranných prací při povodni v Otrokovicích. V roce 2003 hořelo ve Výzkumném ústavu ve Slavičíně a při požáru uhořel jeden pracovník. Příčinou neštěstí bylo nedodržení bezpečnostních předpisů.
Příčiny ostatních požárů jsou různé - nedodržování bezpečnostních předpisů, hra dětí se zápalkami, vypalování trávy, závady na komínech a topidlech, úder blesku, svařování, samovznícení sena, technické závady a nedbalost. Jeden požár z nedbalosti byl v sídlišti. Žena pekla maso v troubě a odskočila si do obchodu a na maso si vzpomněla, až uviděla hasiče ve svém bytě.
Dále se likvidovalo několik autonehod, srážka vlaku s traktorem v Bohuslavicích, ale také jsme vyprošťovali spadlého koně do septiku v Nevšové.
Co se týká prevence, kde jsme byli v minulosti tak úspěšní, tato se v posledních letech nekoná. Důvodem je zásah do soukromého vlastnictví. Rovněž se vytratila mládež, ta má lepší podmínky v domě dětí, doma vysedává u počítačů.Také se vytratily po revoluci zájezdy, na které se jen vzpomíná. Příčiny úpadku jsou v nezaměstnanosti, za prací se musí jezdit mimo Slavičín, ve sboru je práce stále náročnější a vyžaduje se profesionalizace. Na požární stanici pracuje 12 hasičů z povolání, kteří jsou všichni i členy našeho sdružení. Město pořídilo 16členný požární sbor dobrovolníků, členů sdružení, kteří jsou při výjezdu k dispozici. O jejich připravenost se stará bratr Jaroslav Ponížil.
Zásahové jednotky mají v péči dopravní auto AVIE s plně vybavenou technikou se stříkačkou PPS 12, další tři cisternové vozy CAS 16, TATRA 815 a CAS 16 speciál plně vybavené.
Z vybavení je tu speciální hydraulické vyprošťovací zařízení, rozbrušovací i motorová pila, dýchací přístroje, prostředky na likvidaci ekologických havárií včetně ochranných oděvů a pomůcek, detektory na nebezpečné látky a únik plynů, vybavení na odchyt bodavého hmyzu a včel, vybavení první pomoci. Jednotka je napojená na INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM. Práce v požární ochraně je stále složitější, a proto je nutná i postupná profesionalizace. Aby se zvládala správná obsluha všeho, co již na stanici máme, už i my jsme vybaveni počítačovou technikou.
Závěrem je třeba poděkovat všem pracovníkům dnes již krajské záchranné stanice Zlín za jejich příkladnou spolupráci. Dále děkujeme městu za spolupráci, hlavně panu Hlavicovi, který nás má na starosti a věřím, že se společně postaráme o zajištění požární ochrany ve městě. Rovněž děkujeme všem dobrovolným hasičům, kteří chápou svoji práci ve sdružení jako pokračování hesla svých předchůdců pomoci svým bližním.

Jaroslav Matys, SDH Slavičín