Strážnický festival se opravdu konal poprvé v roce 1946 po názvem "Československo v tanci a zpěvu". Jak je tedy vidět, jednalo se od samého začátku slavností o celostátní, československou záležitost. Žádný jiný festival nebyl takto koncipován. Přitom byla v naší zemi, zvláště na jihovýchodní Moravě, řada jiných měst s mnohaletou tradicí scénického předvádění folkloru, např. Kyjov, Uherské Hradiště, ale i další. Ve Strážnici došlo k souběhu několika faktorů a to se ukázalo jako rozhodující.
V průběhu první republiky se i zde konalo několik větších akcí s převahou folklorních vystoupení. V roce 1938 pak byla v blízkých petrovských Plžích uspořádána slavnost "Slovácko ve zpěvu a tanci" a ve Strážnici velká výstava vín s průvodem a vystoupením skupin ze Strážnicka. Toto jsou - řekněme - "folklorní" kořeny, na něž v roce 1945 navázali Strážničané svým návrhem na konání celostátních národopisných slavností, z jejichž výtěžku zamýšleli postavit kulturní dům.
Podstatné je, že měsíce po ukončení 2. světové války překypovaly mimořádně optimistickou a radostnou atmosférou a návrh získal netušenou podporu. To ovlivnilo i první ročníky slavností. Dominovala v nich vystoupení vesnických skupin z celého státu, důraz se kladl na početnost kolektivů, krojovou čistotu, předvádění obyčejů, zvyků, ale i tanců v podobě, která se blížila autenticitě. Slavnosti se staly prestižní akcí a vůbec pojmem.
Druhá etapa slavností byla poznamenána politickou situací, která se změnila nástupem komunistické totality. Vesnické folklorní skupiny ustoupily do pozadí, vždyť na vesnici začalo násilné združstevňování. Začaly se prosazovat městské (ale i odborářské, vojenské a jiné) soubory lidových písní a tanců. Jejich vystoupení měla až příliš často ideologický až propagandistický ráz a preferovala tzv. novou tvorbu. To je tvorbu podporující budování socialismu. Docházelo k masovému zneužívání folkloru a jeho protěžování na úkor jiných kulturních žánrů. Došlo to až tak daleko, že se vedly politické i odborné diskuse o tzv. "tíze folkloru", kdy byl folklor vnímán velmi negativně. Naštěstí se do těchto polemik vložili tehdy mladí absolventi národopisu z brněnské univerzity (Dušan Holý, Václav Frolec, Josef Tomeš, Vítězslav Volavý, Oldřich Sirovátka, Josef Jančář aj.), kteří prosadili názor, že strážnický festival má přinášet všechny formy a podoby folkloru v řadě různých typů pořadů. A tak se tomu děje doposud. Mohli bychom o tom hovořit ještě dlouho, ale prostoru v časopise není tolik. Zájemci se o tom mohou dočíst hodně v různých publikacích.

Dnešní význam strážnického festivalu vidím v několika polohách. V tom, že se stále snažíme přinášet nová témata a neotřelé pohledy na ně tak, aby to bylo inspirující jak pro diváka, protože pro toho se to všechno koná, tak pro účinkující, protože ty to často nutí k novým přístupům ke zpracování folklorního materiálu, tak i pro pořadatele jiných festivalů nejen u nás, ale i v zahraničí, jelikož právě ti se mnohdy upřímně diví, co a jak lze na scéně předvádět. Význam festivalů, tedy nejen toho našeho strážnického, však v současnosti stále vzrůstá. Totiž tradice lidové kultury ustupují do pozadí, povědomí o kulturním dědictví a jeho hodnotách se vytrácí. A mimo jiné právě festivaly mohou přispět k tomu, že se tradice lidové kultury budou předávat dále z pokolení na pokolení.

To je poměrně těžká otázka. Koho vzpomenout z té obrovské plejády lidí, kteří zasáhli do dějin festivalu, aby se někdo jiný neurazil? Musel by to být především první výbor slavností, který zpracoval ideu a dokázal ji realizovat v těžkých ekonomických podmínkách po ukončení války. Pak řada významných osobností, které někdy jen festival podpořily a jiné jej zase svou prací přímo formovaly. Takže jen namátkou připomeňme třeba: Karel Plicka, už vzpomenutá parta absolventů brněnské univerzity (Volavý, Frolec, Holý, Tomeš, Sirovátka, Jančář), dále Jaromír Gelnar, Jaromír Nečas, Zdenka Jelínková, Cyril Zálešák, František Bonuš, Hannah Laudová, Jan Loutchan a desítky a desítky dalších. Je skutečně problém je vyjmenovávat. A co ti dnešní tvůrci? Vždyť i mezi nimi znám řadu významných a výrazných osobností. Takže raději nejmenujme, nemáme tolik času a místa. Naše festivaly je budou potřebovat ještě dlouho. Já osobně jim vděčím za to, že mi ukázali cestu jak s folklorem zacházet, jak jeho krásu ještě zvýraznit a zpřístupnit dalším lidem.

To vše, co jsi právě zmínil, stále platí. Scénickému rozvíjení folklorních tradic pomáháme asi nejvíce dokumentační a vydavatelskou prací, pořádáním nejen strážnického festivalu, ale i Dětské Strážnice a dalších akcí ve skanzenu nebo snahou o provozování informační internetové databáze. Na té nejdůležitější věci se nás ale podílí více. Vedle našeho ústavu i Folklorní sdružení ČR a Národní informační a poradenské středisko v Praze. Jde o Školu folklorních tradic, čtyřsemestrový kurz, jehož třetí běh se právě koná v Brně. Ty předešlé byly v Jihlavě a v Praze. Jsme totiž přesvědčeni, že lokální tradice např. tance, si musí předávat lidé v místě. Regionální folklorní sdružení odpovídají za školení v regionech. A na té nejvyšší úrovni my všichni společně. Věřím, že Škola folklorních tradic pomůže jak členům souborů, tak jejich vedoucím v další práci.

Jubilejní, šedesátá "Strážnice" přináší zhruba třicítku pořadů na všech amfiteátrech i jiných místech zámeckého parku, dále v prostorách Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, zámku a ve městě. Půjde jak o pořady, které mají každoročně své věrné publikum, tak o pořady, v nichž se odrazí letošní velké jubileum festivalu. Vedle pořadu zahraničních souborů půjde především o vystoupení českých a slovenských souborů a skupin. Chceme tak zdůraznit, že náš festival nejenže kdysi vznikl jako "československý", ale že tak až do rozdělení federace také fungoval. V jiných programech přinesou "Strážnici" pozdrav soubory domácí, slovácké, tak i z ostatních národopisných oblastí, též významné festivaly, které kdysi vznikly podle vzoru Strážnice. Zkrátka, náš festival je ve své nabídce poměrně pestrý. Můžete se o tom přesvědčit sami, když k nám zavítáte a budete slavit. Ostatně, i Vy - čtenáři Folkloru - máte co. Ve Strážnici to budou i patnácté narozeniny Folklorního sdružení ČR.