Teplice nad Bečvou, lázně - Ústí 4 km - Skalička 7 km - Kamenec 11,5 km - rekreační areál 15,5 km - Hustopeče nad Bečvou, žel. st. 16,5 km - Hustopeče nad Bečvou, nám.17,5 km

Vydáme-li se proti proudu Bečvy, jsme až překvapeni, jak rychle se úzké údolí rozestoupí a řeka plyne rovinatou krajinou. Známe ji možná z okénka vlaku (hlavní trať sleduje Bečvu mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi), ale teď nás čeká pohled jiný - trochu nostalgický, s dostatkem času pro objevení zajímavých přírodních koutů a památek...
Od turistické orientace v lázeňské části při břehu Bečvy vykročíme po zelené turistické značce, romantickou cestou pod zalesněnou strání. Zelená značka uhýbá vpravo do Mariánského údolí, my pokračujeme beze značky po cestě přes louku k domkům a zpevněné komunikaci, která nás dovede k silnici. Přejdeme křižovatku a pokračujeme vedlejší silnicí směrem k Ústí. Na návrší vpravo nad námi bývalo slovanské hradiště (1) z 10-11. století, podněcující v minulosti fantazii hledačů pokladů. Míjíme kamenolom a vstupujeme do Ústi (občerstvení: Pohostinství PO-ČT 14-21, PÁ 14-23, SO 13-23, NE 13-22 h). Za fotbalovým hřištěm odbočíme vlevo po zpevněné komunikaci, která se přibližuje k Bečvě. Projdeme remízkem, na rozcestí se dáme vpravo kolem čističky a vstupujeme do Skaličky. Obec je poprvé uváděna r. 1328, kdy ji olomoucký biskup Jindřich Berka z Dubé udělil lénem Vlčkovi z Donky. V polovině 16. stol. je uváděna tvrz, která byla v 18. stol. přestavěna na jednoposchoďový barokní zámek* (2), obklopený menším parkem. Nynější podoba je výsledkem stavebních úprav z 19. stol. Nad hlavním vchodem uprostřed průčelí je předsunutý balkón a nad ním trojúhelníkový štít s malou věžičkou. Výraznější ozdobou fasády jsou bohatě profilované nadokenní římsy v prvním poschodí. Zámek slouží jako domov mládeže. Procházíme obcí přes křižovatku (vlevo silnička směr Kamenec), zámek s parkem zůstává po naší levé ruce. Přicházíme na náves, kterou zdobí barokní zvonička* se slunečními hodinami
ze 17. stol. (Občerstvení: restaurace, PO-SO 15-22, NE 14-22 h.) Na další křižovatce se dáme vlevo a mírně stoupáme až na okraj obce - po levé ruce vidíme hezky zachovaný větrný mlýn** (3) z 18. stol.
Po silnici scházíme do mělkého údolí Hlubockého potoka, mírně stoupáme k rozcestí- silnice v pravém úhlu zatáčí vpravo, my uhýbáme vlevo na vedlejší silničku, která nás přivádí k silnici a po ní přímo dospějeme do Kamence (4). Někdejší ves se poprvé připomíná r. 1282, v r. 1532 je zmiňována tvrz - ta ještě v 16. stol. přeměněna na dvůr-a za třicetileté války vesnice. Procházíme kolem dvora a po pevné betonové lávce přejdeme na pravý břeh Bečvy - pěšina vpravo by nás přivedla až bezprostředně k vodě, v létě je místo využíváno ke skromnému osvěžení. Naše cesta pokračuje přes jedno z ramen Bečvy. Dorazíme na silničku u dvora Na Kačeně a z rozcestí se dáme vpravo. Přicházíme k železniční trati, kterou silnička podchází - my se dáme vpravo po úzké pěšině mezi železničním náspem a křovím na okraji lesa. Posléze dospějeme k soustavě vodních ploch**. Narazíme na zpevněnou komunikaci, po níž bychom došli k železniční stanici (5) v Miloticích nad Bečvou. Za první vodní nádrží uhýbáme vpravo, přejdeme po hrázi a pak vlevo pokračujeme podél vody až k rekreačnímu areálu.
(Ubytování, stravování, občerstvení: v sezóně, kemp Centrum, občerstvení Bílý racek, restaurace Jachta.)
Po vedlejší silničce podél rekreačních objektů dojdeme na silnici a po ní vlevo pokračujeme přes jedno z vedlejších ramen, přes železniční trať kolem nádraží (vpravo) k hlavní silnici, tu překročíme a kolem záruku vstupujeme do středu Hustopečí nad Bečvou.
V mírně zvlněném terénu údolní nivy Bečvy vznikly Hustopeče za raně středověké kolonizace, poprvé se však připomínají až r. 1349. Za pánů z Kravař r. 1359 byly povýšeny na městečko a dostaly do znaku válcovou věž mezi dvěma štítky s kravařským znakem. Obsah štítků se pak měnil podle střídající se vrchnosti - od konce 15. do poloviny 17. stol. to byli Žerotínové, v letech 1693-1763 Podstatští z Prusinovic, pak krátce Pogatschové a od r. 1799 páni z Baillou.
Historické jádro města tvoří obdélné parkově upravené náměstí, uzavřené na západě kostelem a zámkem. Zámek** (6) je významnou renesanční památkou, budovanou ve třech etapách v letech 1584-97, ve druhé čtvrti 18. stol. bylo nádvoří uzavřeno severním křídlem, před rokem 1758 byla zřízena kaple a založena okrasná zahrada, která byla v první polovině 19. stol. přeměněna na přírodní krajinářský park, v němž je dnes několik stoletých buků a lip. Nejhezčí částí zámku, který volá po opravě, je nádherný arkádový dvůr s plastickou výzdobou arkád. V ose západního křídla jsou rolverkové kartuše s rodovými znaky stavebníka Karla ze Žerotína a jeho manželky Johanky Černčické z Kácova.
Proti zámku stojí renovovaný renesanční kostel Povýšení sv. Kříže* (7), zbudovaný v letech 1597-161 I. Patrně r. 1752 byl kostel obklopen hřbitovní zdí, zdobenou čtrnácti sochami - dvě z nich byly připsány Ondřeji Zahnerovi, ostatní jsou anonymní. Na náměstí stojí ještě sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána (obě snad z poloviny 18. stol.) a kříž s plastickým korpusem Krista, datovaný r. 1848.
(Stravování, občerstvení: restaurace Sokolovna, PO-SO 10-22, NE 8.30-20.30; Billiard bar, PO-ČZ I S-23, PÁ I S-03, SO 14-03, NE 14-23; Rychlé občerstvení.)

Další doporučené cíle:
Kelč* - 5 km jv. od Skaličky, zámek ze 16. stol. na místě tvrze, na blízkém kopci Strážném vykopán tzv. Kelečský poklad (250 kusů mincí a zlato z 11. stol.).
Malhotice - 3,5 km již. od Ústí, empírový zámek vzniklý přestavbou tvrze. V okolních lesích nalezeny mince z období třicetileté války. Vysoká - 3 km sev. od Hustopečí, hranice evropského rozvodí - z jedné strany střechy kapličky odtéká voda do Baltického a z druhé strany střechy do Černého moře.