Původní název obce Nová Ves (německy Neudorf svědčí o tom, že byla mladší osadou než jiné okolní vsi, které zde již stály. Přejmenování obce na Žárovou, k němuž došlo v roce 1952, pochází od hory Žárovec, která se vypíná nad vesnicí. Žárová pak byla i se svými osadami Horním Bohdíkovem a Prameny připojena roku 1976 k Velkým Losinám.

Katastr obce měří 987 hektarů a nejstarší z jeho osad byla původní Nová Ves, která se rozkládá v úžlabině Račího potoka, západně od Velkých Losin na úpatí Žárovce, v nadmořské výšce 485 m. K západnímu konci Nové Vsi se přimyká osada Horní Bohdíkov, která se do roku 1947 jmenovala Německý Bohdíkov (Märzdorf. Její název byl zřejmě převzat od Českého (Dolního) Bohdíkova v bývalém soudním okrese Šumperk. Poslední osadou, která vznikla na katastru Nové Vsi, byla Štolnava (Stollenhau), přejmenovaná roku 1949 na Prameny. Osada byla německy pojmenována podle rubání v důlní štole nebo podle paseky, na níž jsou štoly. Český název vznikl obvyklou přesmyčkou, nejdříve od roku 1872 zněl Štolhava a od roku 1924 Štolnava. Ves vyrostla kolem rudného dolu před rokem 1577, kdy se vyskytuje ve velkolosinském urbáři. Přestože byly obě osady samostatnými katastrálním obcemi (Horní Bohdíkov 350 hektarů, Prameny 230 hektarů), ztratily po připojení Žárové k Velkým Losinám i svou relativní samostatnost.

Podobně jako ve většině obcí regionu došlo i v Nové Vsi od poloviny 19. století k postupnému úbytku obyvatelstva. V roce 1900 zde bylo ve 128 domech 697 lidí, z toho v Horním Bohdíkově v 85 domech 187 lidí a ve Štolnavě v 81 domech 185 lidí. Obec byla téměř čistě německá a po druhé světové válce se počet obyvatel snížil na 269 ve 123 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 žilo v 39 trvale obydlených domech jen 145 obyvatel.

Nová Ves patřila původně k šumpersko-novohradskému, později k losinskému panství. První zmínka o obci pochází z roku 1355, kdy byla potvrzena privilegia zdejšího dědičného rychtáře. V letech 1610 až 1611 dal Jan Jetřich ze Žerotína v obci vybudovat dřevěný kostelík, podobný sousednímu maršíkovskému. Podle lánového rejstříku bylo v Nové Vsi roku 1677 usazeno jen 19 hospodářů, v Německém Bohdíkově 15 a ve Štolnavě 12 hospodářů; v roce 1834 již žilo v Nové Vsi v 55 domech 363 obyvatel, v Německém Bohdíkově ve 36 domech 242 osob a ve Štolnavě ve 28 domech 185 obyvatel.

V Nové Vsi se od počátku 19. století vyučovalo po domech, ale od roku 1842 již měla obec svou vlastní školu. Do ní chodily i děti z osady Německý Bohdíkov, zatímco ve Štolnavě se vyučovalo po domech až do roku 1886, kdy byla v osadě postavena školní budova. Po roce 1848 připadla Nová Ves s osadami k soudnímu okresu Vízmberk v šumperském politickém okrese.

Obyvatelé vesnice se živili především zemědělstvím či docházeli na lesní práce, v Nové Vsi byl lesní revír velkostatku Velké Losiny. Po zániku dolování ve Štolnavě nebyl v obci žádný průmysl. V Nové Vsi převládali v celém období první republiky němečtí agrárníci a křesťanští sociálové.

Situace se nezměnila ani po roce 1945. Noví osídlenci zde v roce 1946 založili pastvinářské družstvo, které se roku 1952 přetvořilo na JZD a v roce 1965 v rámci JZD Velké Losiny bylo převzato šumperským státním statkem. V roce 1990 byla v Žárové prodejna smíšeného zboží a hostinec.

Dřevěný kostelík z počátku 17. století, zasvěcený sv. Martinovi, je jedinou památkou obce Žárová.