Český i německý název této obce je výjimečně stejný a je nejčastěji spojován s osobním jménem Rohel (to pak od obecného jména rohlík). Existuje však i celá řada dalších amatérských výkladů, které většinou dávají název obce do souvislosti s roklí, případně s rohy. Také v obecní pečeti byl štít s jeleními parohy. K Rohli byly v roce 1976 administrativně připojeny sousední obce Janoslavice a Nedvězí, čímž vznikl areál o rozloze 1856 hektarů. V roce 1991 žilo v obci celkem 671 obyvatel ve 186 domech.

Vlastní Rohle je poměrně velká vesnice v úžlabině potoka Rohelnice či Rohelky (337 m střední nadmořské výšky). Katastr o rozloze 776 hektarů vyplňuje lesy obklopenou kotlinu uprostřed Úsovské vrchoviny, mezi vrcholem Bradla (601 m) na východě a Bílým kamenem (588 m) na západě. Do tohoto území, které je někdy označováno jako Zálesí, patří ještě Kamenná, Nedvězí a Janoslavice, s nimiž je Rohle spojena silnicemi, které odbočují od nejdůležitější silniční trasy ze Zábřeha přes Strupšín a celou Rohli do Veleboře a dále do Úsova.

Střediskový ráz Rohle se promítl i do poměrně značného počtu zdejších obyvatel, i když jeho výše se postupně snižovala. V roce 1900 tu bylo ještě 1117 osob ve 140 domech, ale již v roce 1930 došlo k poklesu na 896 osob. Byla tu již před první světovou válkou česká menšina, ale počty jejích příslušníků se od sčítání ke sčítání dost podstatně měnily. Její význam vzrostl až po roce 1918, takže v roce 1930 tu bylo již 162 lidí české národnosti. Po odsunu Němců byla obec poměrně rychle znovu osídlena. Mnoho domů doslova namačkaných v úžlabině kolem potoka však nebylo obsazeno, takže v roce 1950 tu bylo jenom 526 obyvatel ve 177 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Rohli, bez připojených obcí,již jenom 430 obyvatel ve 108 domech.

Rohle je sice uváděna v dochovaných pramenech až k roku 1356, ale protože již tehdy tvořila v rámci dubického panství přirozené středisko tzv. Zálesí a byl tu kostel, došlo k založení určitě dříve. V držení vsi, resp. jejích částí, se vystřídalo postupně mnoho majitelů. Jeden díl patřil hned od počátku k Zábřehu a druhý se dostal brzy k nedalekému hradu Brníčko. Bylo jen otázkou času, kdy dojde ke spojení pod jedním pánem, a tím se stal někdy před rokem 1447 známý rod Tunklů. Tehdy se Rohle dostala definitivně k zábřežskému panství, u něhož pak zůstala až do roku 1848.

Již v 16. století patřila Rohle k největším vsím na Zábřežsku. Za třicetileté války byly kolem vesnice vybudovány obranné šance, takže lze předpokládat, že zdejší poddaní byli uchráněni některých přímých vlivů války. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 31 usedlíků. K podstatné změně došlo však v tom, že ves se v následujícím období do značné míry poněmčila. Již v 18. století byla u zdejší fary také škola, ale nynější kostel sv. Martina byl postaven až začátkem 19. století. V roce 1834 měla Rohle 865 obyvatel a 121 domů.

Po roce 1848 se obec stala součástí zábřežského soudního a politického okresu. Vzhledem k menší úrodnosti zdejší půdy se část usedlíků zabývala domáckým tkalcovstvím, z něhož se v některých případech ve 20. století vyvinuly malé tkalcovské závody. Působilo zde i několik dalších malých dílen a jiných živností, např. pila. Největší vliv však v té době získala továrna na drátěná pletiva v sousední Kamenné.

Poměrně vzácná národnostní symbióza se do značné míry udržela v obci i v prvním období po roce 1918, kdy zde získávali nejvíce hlasů němečtí sociální demokraté před křesťanskosociální stranou. Nakonec však i zde zvítězili henleinovci. Pro českou menšinu byla v roce 1920 zřízena škola, ale ta za druhé světové války zanikla.

Po roce 1945 se udržely rohelské textilní dílny několik let pod národní správou, potom zde toto výrobní odvětví zcela zaniklo. Farnost byla v posledních letech spravována z jiných míst. Nově byla v obci zřízena měšťanská škola, dnešní úplná základní škola. JZD bylo založeno v roce 1950, ale řadu let jenom živořilo. Ke změně došlo až po připojení tehdy již sloučeného JZD Kamenná a Nedvězí v roce 1965 a JZD Janoslavice se Strupšínem v roce 1971. Tento družstevní agrokomplex byl v roce 1975 připojen k JZD Úsovsko v Klopině. V roce 1990 byla v Rohli pošta, kulturní dům s místním kinem, nově postavené zdravotní středisko, obchod a hostinec.

K chráněným památkám v Rohli patří zejména zdejší farní kostel sv. Martina (někdy nesprávně uváděn jako kostel Všech svatých), který byl postaven v raně empírovém slohu v letech 1802 až 1803; ke kostelu patří sousoší a kříž Kalvárie ( 1808) a socha sv. Floriána (první třetina 19. století).
Z dalších památek je nutné upozornit na bývalý kupecký dům (čp. 6) s podloubím z první třetiny 19. století, na nedaleko stojící sochu sv. Jana Nepomuckého (1833) a sloup se sousoším Nejsv. Trojice (1835).