KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Palonín [ Historie (archivní dokument) ]

Jméno vsi je zřejmě odvozeno od osobního jména Paloňa, jehož původ a výklad je však již různý (např. osoba s velkou hlavou, spojení se slovesem páliti). Je to jedna z mála obcí, která si v posledních stoletích udržela administrativní samostatnost. V pečetním poli Palonína je štít s kosmým břevnem, na němž spočívá zvláštní znamení, které připomíná srdce nabodené na rožeň.

Palonínský katastr s rozlohou 574 hektarů poměrně úrodné půdy se rozkládá v nejjižnějším cípu okresu, při jeho hranici s okresem Olomouc. Ves sama má protáhlý tvar západně od dřívější hlavní silnice z Olomouce do Loštic a Mohelnice, kterou však nahradila v posledních letech východněji vybudovaná ko-munikace dálničního typu. Protože jde o západní okraj údolí řeky Moravy a jižní cíp tzv. Mohelnické brázdy, má ves i okolí poměrně malou nadmořskou výšku kolem 272 m. Palonín si udržoval spíše menší, ale velmi stabilní počet obyvatel. V roce 1900 zde bylo zjištěno 84 domů a 582 obyvatel. Protože šlo o českou obec (v roce 1930 jen tří Němci), došlo tu po roce 1945 pouze k poklesu na 402 obyvatel ve 107 domech v roce 1950 a nakonec na 358 osob ve 106 obydlených domech venkovského typu v roce 1991 .

Katastr Palonína byl osídlen již v pravěku. V 9. století vznikla na jižním okraji vsi slovanská osada, která existovala až do poloviny 13. století. První písemná zmínka je z roku 1353. Byly zde dva poplužní dvory. O několik desítek let později byla tato ves již spojována s Moravičany, tj. především s kartuziány z Tržku u Litomyšle, potom z Dolan a nakonec z Olomouce. Po zrušení kartuziánského kláštera v Olomouci Josefem II. roku 1782 připadl také Palonín k panství Doubravice a v tomto rámci setrval až do roku 1848. Roku 1834 měla ves 72 domů a 520 obyvatel a již asi od roku 1815 zde byla škola.

Po zrušení poddanství se Palonín dostal do soudního okresu Mohelnice a politického okresu Zábřeh. Byla to bohatá a pokročilá zemědělská vesnice. Ne náhodou právě zde vznikl již v roce 1869 čtenářský spolek a roku 1893 tu byla založena družstevní mlékárna, jedna z prvních na celé Moravě. Bylo logické, že zde po roce 1918 ve volbách vítězila agrární strana. V roce 1938 patřila ves k těm obcím, které nebyly po mnichovské dohodě obsazeny německým vojskem, takže druhou světovou válku prožila v rámci soudního a politického okresu Litovel.

Po roce 1945 se samozřejmě ani Palonín nevyhnul všem tehdejším změnám. Nakonec bylo i zde v roce 1956 založeno JZD, které se však již v roce 1960 spojilo s družstvem v Lošticích. Škola v místě byla zrušena, a tak v roce 1990 zůstal jenom kulturní dům, jeden obchod a pohostinství.

Na palonínské škole působil v letech 1871 až 1888 národní a vlastivědný pracovník a spisovatel Jakub Lolek, rodák z Lipinky, a narodil se zde jeho syn, pozdější akademický malíř Stanislav Lolek (1873 až 1936), známý jako výtvarný inspirátor Lišky Bystroušky. Poněkud méně známý je další rodák, česko-německý spisovatel, Antonín Smital (1863 až 1897), který však působil hlavně v Praze a ve Vídni. V obci je zachováno a památkově chráněno několik typických zemědělských usedlostí (čp. 3, 9, 1 l, 32, 33 a 36).

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 04.08.2003 v 13:51 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba