KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Krchleby [ Historie (archivní dokument) ]

Výklad názvu vsi, německy zvané Chirles, není jednotný a jednoznačný. České jméno je spojováno s jmenným adjektivem krch, tj. levý, a s lidmi, kteří nosí hlavu nakloněnou vlevo, nebo kteří něco tají. Německé označeníje zase vykládáno jako nahrazení původního K písmenem Ch, takže šlo vlastně o kostelík (Kirchles). K obci patřily osady Horní a Dolní Bušínov, z nich však poslední byla v roce 1977 připojena k Zábřehu, protože tvoří jednu z nejbližších rekreačních a chatových míst tohoto města. Vlastní Krchleby byly administrativně přičleněny v roce 1975 k Maletínu, tj. vlastně ke Starému Maletínu, ale v roce 1990 se opět osamostatnily. Krchleby měly na své obecní pečeti zobrazenu radlici, která je provázena liliemi na stoncích a rozetami.

Krchleby leží uprostřed kopcovitého terénu (380 m střední nadmořské výšky) severně od Mírova. Silnice od Mohelnice se v obci rozdvojuje na jihozápad k Maletínu a na sever k Zábřehu. Zmíněné osady, označované lidově také Bozéňov, se nacházejí poněkud severněji od vsi a je k nim přístup i z údolí Moravské Sázavy od Lupěného. V katastru s rozlohou 692 hektarů (bez Bušínova) převažují lesy.

Počet obyvatel ve vsi se pomalu snižoval. V roce 1900 zde bylo celkem 506 lidí v 89 domech, ale protože šlo o německou obec (v roce 1930 tu bylo jenom devět Čechů), nastal největší odliv v důsledku odsunu po roce 1945. Osídlování českými rodinami postupovalo pomalu a nedostatečně, takže v roce 1950 tu bylo jenom 136 obyvatel v 56 domech. V následujícím období se situace jen o málo zlepšila a při posledním sčítání v roce 1991 měla tato obec 168 obyvatel a 32 domů.

V historických pramenech jsou Krchleby i s Bušínovem uváděny poměrně brzy, již roku 1273 u biskupské Mohelnice, jejímuž rychtáři byly podřízeny. Měly obdobný osud jako ostatní biskupská léna v okolí. V 15. století patřily vladykům ze Zvole a po roce 1564 byly připojeny přímo k mírovskému panství. Bušínov asi za česko-uherských válek zanikl a byl znovu osazen v 16. století. Vesnice velmi utrpěla za třicetileté války, protože ještě roku 1677 byla téměř z poloviny pustá: z 41 usedlostí bylo 18 pustých, pět nově a 18 dříve osazených. V první polovině 19. století bylo v okolí Krchleb podniknuto několik pokusů o dolování železné rudy a grafitu. Těžil se zde i vápenec, z nějž se pálilo vápno. Větrný mlýn u vsi zůstal zachován až do 20. století. Roku 1834 bylo v Krchlebech i v obou osadách 470 obyvatel a 73 domů, včetně školy, která se poprvé uvádí roku 1828.
Po roce 1848 připadly Krchleby k soudnímu okresu Mohelnice a politickému okresu Zábřeh. Zůstaly i nadále zemědělskou lokalitou. Po roce 1918 získaly v obci největší vliv německá agrární a křesťanskosociální strana, ve třicátých letech tu však také zvítězili henleinovci.

K zastavení úpadku Krchleb po roce 1945 přispěla skutečnost, že po různých socializačních pokusech byly zdejší pozemky svěřeny Státnímu statku v Postřelmově. Po roce 1973 byly Krchleby vyhlédnuty jako hlavní středisko druhé, od postřelmovské části oddělené hospodářské oblasti tohoto statku kolem Mírova. Proto sem byly směrovány i některé investice, např. na stavbu kravínů a opravářských dílen. Nakonec došlo v roce 1991 k osamostatnění s názvem Státní statek Krchleby. Jinak zde v roce 1990 zůstal jediný obchod a hostinec, kdežto škola byla již delší dobu uzavřena. V katastru je rekreační středisko ČSD.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 01.08.2003 v 08:59 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba