O území dnešního Spálovska se děje první písemná nepřímá historická zmínka v latinské darovací listině z roku 1169, týkající se hranic a rozsahu území hranického újezdu, který sahal od potoka Žabníku (západně od Drahotuš) až po potok Odru. Listina je však podvržená a asi o půl století mladší, takže zachycuje stav zhruba k počátku 13. Století. Na konci 14. Století byl Spálov součástí potštátského panství. Kolem roku 1560 zde vznikla farní škola. 8. Listopadu 1620 je datace bitvy na Bílé hoře u Prahy, které se zúčastníla na straně stavovské Kristina z Rog, na vítězné straně císařské pozdější majitel statku Spálov plukovník Johann Gottfied Breiner. Spálovký zámek (tehdy tvrz), kostel i dědina byly vydrancovány Poláky, kteří táhli na pomoc císařskému vojsku. Na mapě nakreslené J. A. Komenským v roce 1627 je Spálov (Span) označen jako farní obec s tvrzí (zámkem). Roku 1650 připadla polovina spálovského panství ženskému klášteru Nebeská brána ve Vídni. Jeden z prvních zděných selských gruntů byl ve Spálově postaven roku 1790, do té doby byly všechny grunty dřevěné. V roce 1948 byly ve Spálově již jen 4 dřevěné grunty. Roku 1827 byla postavena na návsi nová škola, která později sloužila jako obecní dům a její kůlna za obecní šatlavu. Později byla v budově zřízena obecní knihovna a po postavení poschodí a opravě je v budově zdravotní středisko. 21. listopadu 1832 byl Spálov povýšen na městečko (trhový městys) s právem dvou výročních a dobytčích trhů. V roce 1869 byla ve Spálově zřízena a otevřena s. k. pošta. Začátkem 20. Století se ve Spálově objevují pokusy zakoupit pozemek pro stavbu německé školy. 28. října 1918, kdy byl vyhlášen samostatný československý stát, musela obec bojovat proti úsilí okolních němců připojit Spálovsko k Sudetenlandu, k Altvaterlandu. Důležitým obdobím v rozvoji obce byl přelom 20. a 30. let 20. století, kdy byla zahájena soukromá autobusová doprava osob na trati Spálov - Jindřichov - Hranice, postavena parní pila Ladislav Demel a spol. a zahájena stavba kolonie dělnických domků na Tomanovsku. 10. Října 1938 byl Spálov obsazen německým vojskem, odtržen od Moravy a připojen k Sudetenlandu (k Sudetám).

Historické doklady místního jména (z dobové literatury):
1394 Spanov; 1408 Spalow; 1523 do Spalowa; 1547 ves Spálov; 1573 na Spalowie; 1592 na Spálově; 1602 von Spon; 1613 tvrz a ves Spalow; 1615 auf Sspanaw; 1617 statek spalovsky, na Spalowie; 1621 na Spálově; 1623 Spannaw; 1624 špalovským; 1625 in Sponau; 1630 zue Spanau; 1632 aus Sponau; 1633 Span; 1641 Dorff Spannaw; 1647 in Sponau ... von Sponau; 1672 Spaloviensis parochiae, Sponav; 1676 Spannaw; 1718 a 1751 Sponau; 1798 a 1846 Sponau, Spalow; 1850 Sponau, Špálov; 1872 Sponau, Spálov; 1881, 1924 Spálov

DALŠÍ INFORMACE: http://Spalov.cz