KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie místní části Habartice [ Historie (archivní dokument) ]

Německý název obce Ebersdorf je odvozen od osobního jména Eberhart, jež bylo do staročeštiny přejato v podobě Habart. Habartice tvořily administrativní jednotku s osadou Rudkov a katastrální obcí Pleče. Společný katastr těchto sídlišť měl rozlohu 1104 hektarů. Pleče byly v roce 1949 připojeny k Jindřichovu, jehož částí se v roce 1970 staly rovněž Habartice s Rudkovem, který v té souvislosti ztratil svou relativní samostatnost a v roce 1980 potkal stejný osud katastrální obec Pleče.
Počet obyvatel Habartic se až do poloviny 20. století mírně zvyšoval. V roce 1900 žilo ve 139 domech 844 obyvatel (v Habarticích 548 obyvatel v 89 domech, v Rudkově 59 v 10 domech a v Plečích 237 obyvatel ve 40 domech). V roce 1930 bylo v Habarticích 901 obyvatel a mezi nimi jen 18 Čechů. Vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce vedlo do roku 1950 k radikálnímu poklesu na 286 obyvatel v 77 domech v Habarticích (z toho v Rudkově jen 24 obyvatel ve třech domech) a na 170 obyvatel ve 39 domech v Plečích. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Habarticích zjištěno jen 93 obyvatel a 30 trvale obydlených domů.
Jako farní ves jsou Habartice poprvé zmíněny v papežské bule z roku 1351 vymezující hranice nově zřízeného litomyšlského biskupství. V roce 1437 byla ves součástí kolštejnského panství. O faře se mladší prameny ne-zmiňují, zřejmě zanikla za husitských válek. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 v Habarticích 32 usedlíků a do roku 1834 se počet domů zvýšil na 74 se 479 obyvateli. Filiální kostelík Neposkvrněného Početí P. Marie byl vystavěn nekatolíky v době předbělohorské, zvětšen byl přestavbou v roce 1842.
Osada Pleče (německy Platsch) byla založena v polovině 16. století a její jméno se snad původně vztahovalo na dnes bezejmenný hrádek,jehož zbytky jsou patrné na blízkém kopci (Pletkův hrádek nebo ves, od osobního jména Pletek). Neporozuměním německému názvu vznikla v polovině 19. století česká zkomolenina Pláč. Předchůdcem sídliště byl snad vrchnostenský hamr. Podle lánového rejstříku zde hospodařilo 19 zahradníků a do roku 1834 se zvýšil počet domů na 32 se 175 obyvateli. V 16. století vznikla rovněž osada Rudkov (německy Erzberg) a byla pojmenována podle ložiska železné rudy, jež se zde těžila ještě v 19. století. V roce 1677 zde hospodařilo 8 zahradníků a v roce 1834 měla osada jen 10 domů a 45 obyvatel.
Po roce 1848 připadly Habartice i tehdy ještě samostatná obec Pleče k soudnímu okresu Staré Město v šumperském hejtmanství. Zůstávaly zemědělskými sídlišti, ale obyvatelé nacházeli obživu také v rozvíjející se jindřichovské papírně. Proto byla za první republiky rozhodující politickou silou v obci německá sociální demokracie a své dominující postavení si udržela i po nástupu K. Henleina. Obě katastrální obce měly školu. Starší v Habarticích měla stálého učitele již od roku 1790 a budovu z roku 1802. Habartickou školu navštěvovaly původně i děti z Plečí, kde bylo zahájeno vyučování v nové školní budově až v roce 1886.
Nedostatečné osídlení po roce 1945 a koncentrace obyvatel u papírny v údolí Branné vedly k faktickému zániku někdejší osady Rudkov, ke splynutí Plečí s blízkým Jindřichovem a k postupnému vylidňování Habartic. Na pozemcích zdejších katastrů začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Staré Město. V roce 1990 byl v obci jen jediný obchod se smíšeným zbožím.
Na ostrohu nad soutokem Staříče a Branné (u bývalé obce Pleče) se nachází zbytky tvrze oválného půdorysu. O tvrzi není zmínka v písemných pramenech, existovala ve 13. až 15. století.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 08:08 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba