Naučná stezka Stříbrný chodník v Odrách - zastavení č.10 [ Informační tabule ]
Naučná stezka "Stříbrný chodník" v Odrách
Naučnou stezku zřídila v roce 2000 70/13 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Odrách za pomoci členů Klubu historie dopravy z Ostravy a AVZO Odry.
Zastávka č. 10 - Oderská rybniční soustava
První zmínka o oderských rybnících pochází z roku 1571. V ní uvádí, že po ničivé povodni v roce 1555 byl opraven jez v Loučkách, obnoven mlýnský náhon a obranné rybníky pod zámkem.
První známé vyobrazení oderských rybníků pochází z roku 1719 na mapě od N.W. Linka. Zde jsou vyobrazeny tři rybníky. Na speciální vojenské mapě z roku 1780 jsou vyznačeny již čtyři (Trněný, Cíp, Emauzský a Vraženský), ale vypuštěné rybníky. Šlo tedy o komplexní rybochovnou soustavu.
Po zhruba 150-ti leté prosperitě nastal téměř dvousetletý tlum rybníkářství. Bylo to způsobeno pokrokem v chovu hovězího a vepřového dobytka. Vznikem n.p. Státní rybářství roku 1953 začala postupná obnova oderské rybniční soustavy. Obnova vodní plochy rybníků byla dokončena v roce 1959 zřízením nového rybníku Travný.
Oderská rybniční soustava dnes zaujímá plochu 95 ha a tvoří ji pět produkčních rybníků : Cíp (4,23 ha), Vraženský (8,85 ha), Trněný (16,82 ha), Travný (18,46 ha) a Emauzský (28,61 ha).
Nově napuštěné vodní plochy se zakrátko staly vyhlášenou honitbou. Myslivci vysadili řadu remízků a háječků, čímž se honitba stala zajímavou pro chov bažantů. V poslední době jsou na rybnících vypouštěny a chovány divoké kachny.
Dnes jsou rybníky zajímavé především z ornitologického hlediska, protože se v době hnízdění stávají domovem mnoha chráněných druhů. Velký význam mají také v období tahu, kdy především rybník Emauzský a Travný hostí nemálo skvostů ornitofauny. Menší rybníky naopak vynikají výskytem obojživelníků a to díky břehovým porostům, které společně s rákosinami vytvářejí stabilní klimatické podmínky. Zejména rybníky Cíp a Vraženský jsou na jejich druhovou pestrost nejbohatší.
V celkovém kontextu oderské rybníky slouží jako regionální biocentrum, které napomáhá svou ekologickou stabilitou šíření živočišných druhů do okolní narušené krajiny.
