KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Svatoňovice [ Historie (archivní dokument) ]

Obec leží nedaleko Budišova nad Budišovkou. Svatoňovice byly založeny již před koncem 13. století a za první doklad o jejich existenci je považována zmínka při dělení Opavska v roce 1377. Novější výzkumy však prokázaly existenci Svatoňovic již v roce 1314, čímž se osada stala třetí nejstarší místní částí města Budišova.
Název obce je odvozen od českého osobního jména Svatoň (= ves lidí Svatoňových).
Do němčiny byl český název přejat roku 1429 v podobě Swatondorf, z něhož se v 18. století vyvinul německý název Schvandorf. Po vytvoření samostatného opavského knížectví v roce 1318 se Svatoňovice staly pohraniční vsí. Ves se přes několik vlastníků stala v roce 1536 příslušenstvím vikštejnského panství. V roce 1671 připadly Svatoňovice k melčskému panství jehož součástí zůstaly až do roku 1848. Od roku 1850 byly politickou obcí vítkovského soudního okresu a politického okresu Opava. Obec byla v té době německá.
Od roku 1891 je v obci železniční zastávka.
Po osvobození obce Rudou armádou 4. května 1945 byli do obce dosazeni komisaři, kteří ji řídili až do 20. ledna 1949, kdy správa obce přešla na MNV. Tato doba byla poznamenána odsunem německého obyvatelstva a příchodem nových osídlenců.

Rozloha území je 1742 ha - z toho: 509 ha lesy, 1 113 ha zemědělská půda, 120 ha ostatní.

Nejvýznamnější památkou je kostel Nejsvětější Trojice ze 2. poloviny 17. století postavený na místě starší stavby. V parčíku u hřbitova jsou památníky obětem světových válek.

Pověst o založení obce:

Jeden muž byl vrchností pověřen vybrat místo k založení vesnice.
Nedokázal se rozhodnout a toulal se krajinou východně od Budišova.
Dostal se do lesa, kde byla tůňka s plavající labutí. Muži se zdálo, že je to dobré znamení a založil zde vesnici. Ve znaku obce zůstala labuť v modrém poli.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: David Mužík (Infomorava.cz) org. 56, 17.07.2003 v 08:51 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba