Provoz rozhledny zajišťuje: Klub českých turistů Šumperk

Hromadné návštěvy rozhledny mimo výše uvedenou dobu lze objednat: tel. +420 604 624 639 (mobil) nebo na adrese: klubturistu.sumperk@seznam.cz
(dva dny předem).

Rozhledna je otevřena za příznivého počasí a příznivé viditelnosti:

PROVOZNÍ DOBA:

leden, únor:
So,Ne + 1.1. 10.00 - 15.00 hodin
březen, duben, říjen:
So,Ne + 21.4. 10.00 - 16.00 hodin
květen, září + 1. a 8.5.
So, Ne 10.00 - 17.00 hodin
červen:
Út-Pá 09.00 - 14.00 hodin
So,Ne 10.00 - 17.00 hodin
červenec - srpen:
Út-Ne 10.00 - 17.00 hodin
listopad, prosinec
So, Ne + 26.a 31.12. 10 - 15 hodin


VSTUPNÉ:

Dospělí: 15,- Kč
Děti, studenti, důchodci, členové KČT): 10,- Kč


Z historie...

Podnět k výstavbě první rozhledny na Háji dal v meziválečné době šumperský odbor Klubu československých turistů spolu s vojáky místní posádky. Přípravné práce začaly v roce 1933, v roce 1934 byla slavnostně otevřena rozhledna, která nesla jméno Štefánikova.

Za války byla rozhledna v rukou německých vojsk, veřejnosti nebyla přístupná, ke konci války sloužila jako protiletecká pozorovatelna.

Po válce převzal objekt Klub československých turistů, po roce 1948 TJ Sokol. Péče o rozhlednu upadala a poté, co nebyl včas opraven hromosvod, byla v roce 1953 zasažena bleskem a vyhořela.

V následujících letech vzniklo několik plánů na znovuobnovení rozhledny, ale žádný z těchto mnohdy ambiciózních avšak nevhodných návrhů se nepodařilo uskutečnit.

Po listopadu 1989 se diskuse o obnovení rozhledny rozběhly s mnohem větší intenzitou. Výstavby rozhledny se ujaly obce, na jejichž katastru se vrchol Háj nachází - Šumperk, Bludov a Ruda nad Moravou, na financováni se podílel dále Okresní úřad Šumperk a firmy Eurotel a Telecom.

Rozhledna je realizována dle projektu Ing. Vladimíra Malasky a Ing. Ivo Barvíře jako obdoba původní Štefánikovy. Celková výška rozhledny je 29 m. Zasklená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m a je přístupná po zdolání 133 schodů.

Za jasného počasí je úchvatný pohled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od sedla Skřítek, nejvyšší horou Moravy Pradědem, Rychlebské hory s nejvyšší horou Smrkem, pohraniční hřeben s Polskou horou a Kladským sedlem, od kterého se zvedá masív Kralického Sněžníku, pohraniční hřeben pokračuje k vrcholu Klepý (polsky Trojmórski Wierch), rozvodnímu bodu tří moří. Dále je vidět na jihozápadě Bukovohorskou hornatinu s nejvyšším suchým vrchem. Nad údolím Moravy se zvedají kopce Zábřežské vrchoviny s Lázkem a Háječkem, můžeme zahlédnout hrad Bouzov, průhledem v rovině zahlédneme Svatý Kopeček u Olomouce. Vidíme zvedající se výběžky Hraběšické hornatiny s Bílými kameny a Trlinou, před nimiž se zvedá vrch Markovice . Na obzoru je vidět moravský Blaník - Bradlo. Hraběšická hornatina pokračuje ke svým nejvyšším vrchům, Kamennému vrchu a Černým kamenům a dále k sedlu Skřítek, kterým opět začíná pohled na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.

Z rozhledny na vrcholu Háje (631 m. ) je krásný výhled na Šumperk a hřeben Hrubého Jeseníku. Háje je v těsné blízkosti města, je oblíbeným cílem příměstské turistiky.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.sweb.cz/klubturistu.sumperk