KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Blatec [ Historie (archivní dokument) ]

Blatec leží asi devět kilometrů na jih od Olomouce na mírně zvlněné rovině, která se svažuje na východ k řece Moravě (n. v. 207 metrů) a na západ k říčce Blatě (n. v. 213 metrů); nejvyšší nadmořská výška ve vsi činí 224 metrů. Na západ od vesnice vede silnice, spojující Olomouc s Tovačovem, železniční stani- ce Blatec se nachází na trase Olomouc Nezamyslice. Obcí protéká potok Romza, který pramení u Nedvězí a protéká katastry Bystročic a Kožušan- Tážal do Blatce, zde se stáčí k Charvátům a na konci jejich katastru se vlévá do Blaty.

Blatec se nachází na katastru o rozloze 661 hektarů a patří do kategorie středně velkých obcí. Nejbližšími sousedy jsou na severozápadě Bystročice, na severu Tážaly, na východě Grygov, najihu Charváty a najihozápadě Dubany, patřící již k okresu Prostějov.

Obci dalo název zcela nepochybně bláto, kterého zde bylo zejména v dáv- ných dobách vzhledem k poloze mezi dvěma řekami nadbytek. Ovšem původně se dnešní Blatec nazýval Tážaly, resp. Velké Tážaly. Na tom se shodují histori- kové, kteří vycházej í z Listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141 ( dříve býval uváděn rok 1131 ), podle níž patřilo tehdy olomouckému kostelu (= kapitule ) mj .i jedno popluží " v Tasalech". Tento název se poté objevil v Iatinsky psaných pramenechjako Magnus Dezal (r. 1412), Magnum Desal (1430), německy jako Desal (1356- 1363),Gross Desal (1400-1550) i česky jako Tážaly (1499- 1500). Oba názvy se zřejmě určitou dobu používaly souběžně. Název Velké Tážaly po roce 1550 z pramenů zcela zmizel a místo něho se začal používat název Blatec. Lze tedy předpokládat, že Velké Tážaly s Blatcem v průběhu 16. století splynuly. Na tomto místě je třeba upozornit, že se v žádném případě u Velkých Tážal nejednalo o dnešní Tážaly - tato vesnice ostatně nepatřila nikdy k olomouckým městským statkům a v minulosti se nazývala Tážalky (Neš- por, V.: Oěj iny roboty, s. 20, týž: Oějiny města, s. 49).

Název obce se pochopitelně v průběhu staletí měnil a vyvíjel, takže se v pramenech, psaných latinsky, německy a česky, můžeme setkat vedle již zmíněného názvu Tážaly s několikadalšími variantami: např. v pramenech psaných latinsky se Blatec uvádí v roce 1508 jako Blatcze (1771 Blatze, 1828 Blatz), v pramenech psaných česky poprvé v roce 1492 jako Blatec (1587-1847 Blatce), v pramenech psaných německy poprvé v roce 1601 Blocz (později Blatze).
Ještě koncem 19. století byl Blatec zejména v zimě, ale i za deštivého počasí téměř nepřístupný, obklopený jen poli a polními cestami. Širokou travnatou návsí, osázenou hruškami, protékal bahnitý potok. Náves byla upravena až po scelení pozemků v roce 1922 zásluhou bývalého blateckého nadučitele Aloise Grunta.

Podle řídícího učitele Jarolíma Vavrdy byl Blatec ještě v roce 1944 "úplně uzavřen až na dva východy v severní části dědiny, jediné to spoje s okolním světem. Tyto brány ( ...) jsou přesně proti sobě, jedna na východ, druhá na západ; také snad něco napovídají o prastarých, nejistých dobách (...) Návsí protéká potok Romza, který se vlévá do hanácké Blaty. Za východní branou vznikla nová Část vesnice, nazvaná Zábraní. Je to dvojitá řada domků dříve deputátnických, teď malorolnických a dělnických. V uzavřené dědině jsou sedláci. Blatec se může rozšiřovat pouze za branami, vlastně jen za východní, ne- boť západní branou tlačí se vítězně pole až do dědiny. Za západními humny není stavebních míst". Dnes by už starý Blatec nikdo nepoznal.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.blatec.cz

AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 28.11.2002 v 09:00 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba