Historie obce Baška [ Historie (archivní dokument) ]
Kdy, jak a kým byla obec Baška založena, není známo. Patří mezi nejstarší obce na "Frýdecku" a poprvé je jmenovaná roku 1434, kdy synové těšínského knížete Bolka I. (Boleslav) - Václav, Přemek a Vladislav zastavili město Frýdek a vsi Bašku, Bruzovice, Staré Město, Lhotu a Místek za 500 kop slezských stříbrných Arnoštovi z Tworkova. Podle zástavní listiny lze usoudit, když v roce 1434 obec Baška již existovala, že její založení tedy muselo být o několik desítek let dříve. Jinak by nemohla být zastavena, kdyby v ní nebyli obyvatelé.
Nejstarší trvalou památkou na naši obec je název "Baška", to znamená ve starovalašském nářečí "ovce", tedy Baška odvozená od slova ovce. Ještě dodnes se říká na Valašsku a Vizovicku ovci baška, domněnka snad opodstatněná, připisuje jméno Baška valachům, kteří do těchto míst přišli nebo byli uvedeni, když hledali místa vhodná pro salašnictví. Obecní znak přidělený vrchností představuje ovci, protože má ve znaku ovci už na pečetníku z roku 1700, stojící ovce v ohradě bylo používáno až do roku 1925.
Další záznam o Bašce nalézáme v listině z roku 1573, podle níž těšínský kníže Václav (1545 - 1579) prodal frýdecké panství (město Frýdek i s příslušenými obcemi, mezi nimiž je také jmenována i obec Baška) za 36.000 slezských zlatých bratřím Matyášovi a Jiřímu z Lohova. Jiří z Lohova prodal celé panství olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému. Ještě před zamýšleným prodejem dal Jiří z Lohova sepsat první urbář panství frýdeckého (1580), v němž jsou přesně uváděny první-záznamy o osídlení, platových a robotních povinnostech obce Bašky, která v uvedeném roce měla celkem 14 usedlých sedláků, z toho jedna usedlost byla volná, bez robotních povinností.
V roce 1584 koupil panství frýdecké od olomouckého biskupa Stanislava, Bartoloměj, Bruntálský z Vrbna. Z doby jeho vlastnictví panství frýdeckého, Baška listinu z roku 1587, podle níž odprodal "robotným lidem Bassky poddanym swym" část pozemků ležících za posledním fojtským polem, při hranici obce Janovské, Prženské a Hodoňovické. Tato listina je uložen v okresním Vlastivědném muzeu. Vdova po Bartoloměji Bruntálském, jež zemřela roku 1606 zanechala panství (zámek a město Frýdek s příslušnými obcemi, v tom seznamu je uvedená i obec Baška) svým synům. Za Jana Bruntálského byla v roce 1611 pořízena gruntovní registra, jež jsou uložena v Brně. V nich jsou i gruntovní záznamy o obci Bašce, že v Bašce je: 11 sedláků a 3 zahradníci. Baška je uvedena i ve druhém urbáři pořízeném nastávajícím majitelem Jiřím hrabětem z Opersdorfu, podle něhož je v Bašce zákupní fojtství s mlýnem a pilou. Ve třetím urbáři je už v záznamu na fojtství mlým, pila, 11 sedláků, 3 zahradníci, 6 chalupníků. Zahradníci byli ti, kteří vlastnili jenom půl lánu.
V roce 1700, kdy obce dostávaly přidělované znaky do obecních pečetítek, mohla si pořídit Baška mosazné pečetítko. Byla na něm stojící obce a nápis "Pecet diediny Basska - 1700". Od pradávna až do dneška měla Baška mnoho pomístních jmen, které charakterizovaly tu, nebo onu část katastru obce. Do dnešní doby jich bylo již přes 60. Některé z nich již zanikly, jiné se používají dodnes jako Kozinec, Myšinec, Skotňa, atd.
