Morávkův dolní mlýn
Morávkův mlýn (Dolní) v Opatovicích nad Labem v okrese Pardubice je vodní mlýn, který stojí v severovýchodní části města na Opatovickém kanálu. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Mlýn roku 1656 zmiňuje český historik a kněz Bohuslav Balbín v záznamu, který pořídil při svém objevování zbytků Opatovického kláštera. Tehdejší mlynář mu vypravoval, co slyšel od svých předků sídlících na klášterním mlýně: „Před osmdesáti a několika lety“ - tedy okolo r. 1570 - „nenadále o půlnoci mlýny zastavily se, což chasa mlýnská nemálo udivena mlynáři oznámila; i šli mlynář a chasa ze mlýnice, a hle, spatřili všichni, že celé Labe do hrozné propadliny se hrne a žádné vody ku hnaní kol není. Po půl hodině, když celá ta propadlina vodou se naplnila, Labe opět jdouc svojí cestou, kola hnáti počalo.“
Původní mlýn byl pravděpodobně součástí již zaniklého Opatovického kláštera. Nový klasicistní mlýn byl poté roku 1804 postaven v místech klášterních budov. K roku 1840 jej vlastnila rodina zemského poslance Františka Morávka.
Kolem mlýna se ještě v 18. století nacházely zbytky klášterních zdí. Ve struze u náhonu bylo v roce 1774 objeveno 16 metrů dlouhé klenutí ze severovýchodní strany k jihu a roku 1740–1741 přímo ve mlýně dvě klenuté kobky. Ve mlýně byl také dlouho uchován velký gotický klíč s ornamentem, takzvanými "plaménky jeptišky", který později mlynář Morávek daroval Pardubickému muzeu.
Jednopatrový mlýn na obdélném půdorysu s valbovou střechou stojí svým podélným průčelím k přístupové komunikaci a boční částí k náhonu. Před průčelím vpravo se nachází kamenná studna. Budova je zděná převážně z cihel, místy má zdivo smíšené, zejména v nároží; v soklu při náhonu jsou pískovcové kvádry. Omítky jsou hrubé s hlazenými bílými architektonickými články. Vstupní průčelí má v ose portál s omítkovou šambránou. Nad vstupem je kartuš ve žlutém věnci s mušlí ve vrcholu a ve spodní části, kterou lemuje pravděpodobně pnoucí se růže (zbytky zelené a červené polychromie. Nápisové pole je červené, nápis s chronogramem je již nečitelný: „W poČatkV CýsařstWI rakoVského za pana StenICky WrChnjho na PardVbsku WystaWěl 14 jVL I rok V. Drahého WáCLaW SkaLa.“ Ve druhé a čtvrté ose v patře jsou rozměrné reliéfní znaky ve vavřínových věncích s ozdobnou červenou stuhou ve vrcholu. V levém znaku je na žlutém podkladu černý dvouhlavý orel se zlatým rounem na krku, který má nad hlavami zlatou korunu, jejíž stužky svírá v zobácích. V levém pařátu svírá modrý meč, v pravém zlaté žezlo. Pravý znak je ve štítu půlený, v dolní půli je na zlatém poli brána, z níž vyrůstá modrý strom, v horní půli v červeném poli bílý je lev ve skoku. Štít je lemován akantovými listy, ve vrcholu má korunu z rozvilin. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Mor%C3%A1vk%C5%AFv_ml%C3%BDn
Mlýn v havarijním stavu. Statické narušení zdiva a krovu.
