Kostel stál uprostřed hřbitova; nyní je na jeho místě trávník a tři stromy. - Filiální barokní kostel byl jednolodní, o rozměrech 28,5 x 14 m s obdélnou lodí a odsazeným pravoúhlým presbytářem. Rokokový vnitřek byl zaklenut valenou klenbou, stěny uvnitř i vně byly členěny toskánskými pilastry. Západní průčelí bylo zvýrazněno trojbokým štítem s nikou pro sv. Jakuba; v jeho ose byl prolomen pravoúhlý portál s trojúhelníkovou supraportou. K nejcennějším kusům zařízení patřil hlavní sloupový oltář od pardubického sochaře J. Teplého z roku 1770. - Původní středověký kostel je popisován jako dřevěný, s věžičkou a se zvonicí se třemi zvony, samostatně stojící v areálu hřbitova. V roce 1707 byl však tento kostel zapálen bleskem a celý shořel. V roce 1715 byla zahájena výstavba nové kamenné svatyně a o rok později byla slavnostně vysvěcena. Kostel byl znovu poškozen bleskem roku 1853 a věž musela být nově pobita plechem. - V 50. letech 20. století kostel silně zchátral, propadla se mu střecha a zřítily se klenby v lodi. Poté byl kostel asi deset let ze všech stran podepřen. Nejcennější byly varhany, obrazy byly odvezeny do kostela v Dašicích. Místní národní výbor v Hostovicích požádal o dne 9.3.1954 o demolici kostela. Odbor výstavby Okresního národního výboru v Pardubicích vydal dne 10.5.1962 rozhodnutí o demolici kostela, který byl následně zbořen dne 5.3.1963. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi. Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech
