V sobotu 11. září bylo u příležitosti hodů slavnostně otevřeno "Šumické muzeum", které vzniklo z iniciativy místních občanů, především však paní Petrkové, která s nápadem přišla a za podpory obce v čele s panem starostou Bartošem.
Muzeum, jenž se nachází v budově pošty v horním patře, které bylo k tomuto účelu nově zrekonstruováno, má ukázat život našich předků a zachytit tak jejich poslední odkazy, které postupně mizí z našeho uspěchaného života.
V celém muzeu bylo nashromážděno asi 420 muzealíí (jejich počet neustále roste), které jsou vystaveny ve 3 místnostech v tematicky oddělených expozicích: 1. místnost je jakousi obdobou "jizby", která byla v dřívějších dobách hlavní obytnou místností každého domu, 2. místnost je věnována šumickému kroji a jeho podobám v různých životních situacích, např. svatba nebo pohřeb a poslední část je tzv. "hospodářská místnost", v níž jsou umístněny předměty, jenž pomáhali lidem v jejich obživě zemědělstvím a řemeslem.



Fara existovala v obci již v době předhusitské. Kolem roku 1526 sem přesídlil z Mysločovic farář Emerich. Ve druhé polovině 16. století se stala fara protestantskou a působili zde čeští bratři. V roce 1619 tu byl pastorem Augustin Mospey. Po Bílé hoře v roce 1635 spravovali faru dominikáni z Uherského Brodu. Původní kostel Narození Panny Marie stojící uprostřed vesnice pocházel z roku 1861. V roce 1896 byla vyměněna podlaha, nové omítky, pořízena křížová cesta a odvodnění terénu kolem kostela. V roce 1899 při prudké vichřici byla stržena původní dřevěná věž a ještě v témže roce byla vyzděna nová. V této podobě zůstal beze změny až do roku 1973, kdy kvůli instalaci nových věžních hodin byla věž nadezděna o 1 metr.
Kolem roku 1950 za působení kněze Františka Josefíka se šumická farnost rozhodla postavit nový kostel. Jako náhradní prostor pro bohoslužby po dobu výstavby kostela byla určena místnost na faře, která v minulosti sloužila farnímu hospodářství jako stodola. Ze sbírek farníků byly postupně nakupovány cihly a vápno. Vzhledem k tehdejším poměrům nebyla stavba kostela povolena a nakoupený materiál byl použit na stavbu kulturního domu a okolních kravínů. Po dokončení stavby kulturního domu v roce 1961 začala být dvorana využívána jako tělocvična pro místní základní školu.
Po roce 1989 byla dvorana a další přilehlé prostory v rámci restituce v roce 1995 vrácena církvi a v roce 1998 byla tělocvična přestěhována do kulturního domu. Po příchodu kněze p. Vincence Sváka do naší obce se znovu započalo s přípravou stavby kostela. Památkový úřad v Uherském Hradišti však trval na zachování původní presbytáře a sakristie. V únoru 1989 práce započaly. Varhany byly demontovány a uloženy na faře. Oltář, obětní stůl a lavice byly přestěhovány do dvorany. První bohoslužba ve dvoraně byla 9.3.1998. Následovala demolice kostela a jak se později ukázalo bylo nutné z technických důvodů zbourat i presbytář a sakristii. Zůstala pouze věž. Do konce listopadu byla tato část kostela pod střechou. Na doporučení části šumických stavebních odborníků se nakonec rozhodlo i o zbourání věže. Zvony byly přemístěny na provizorní konstrukci na farní dvůr. Na konci roku 1998 byla věž zbourána. Nová věž byla postavena v roce 1999 a její hrubá stavba byla dokončena v srpnu. Do báně byly uloženy dokumenty, které byly v původní báni z let 1861, 1896 a 1964. Dále tam byly uloženy písemné dokumenty o stavbě kostela z roku 1998 a 1999. V neděli 25. června 2000 pak byl nový kostel slavnostně vysvěcen olomouckým arcibiskupem a metropolitou moravským mons. Janem Graubnerem.