Bezbariérový přístup.

Začátek: Nový Drahov - Kateřina
Konec: totožný se začátkem
Délka: 1 + 1 km
Počet zastávek: 14
Zaměření: geologie, botanika, zoologie
Typ stezky: pro pěší a vozíčkáře
Náročnost: lehká, nenáročná trasa
Čas pro prohlídku: 1 - 2 hodiny
Značení: upravená cesta, informační panely v terénu
Průvodce: prospekt (na objednávku i průvodcovská služba)
Doba návštěvy: od 1. 3. do 15. 11. (mimo sněhovou pokrývku)
Mapa: Západočeské lázně
Poznámky: na stezku se platí vstupné, platí i do muzejní expozice
Správce stezky: městské muzeum Františkovy lázně
Stav stezky: v pořádku
Pověřená obec: Františkovy lázně

Soos
V západních Čechách jsou stovky minerálních pramenů. Některé jsou využívány pro léčebné a lázeňské účely, jiné k pití a jen část zůstala v původním, přirozeném stavu. Jedno však mají společné - jsou to dozvuky poslední sopečné činnosti u nás. Na Chebsku máme i naši nejmladší sopky - Komorní a Železnou hůrku. Obě soptily z geologického hlediska před nedávnem - před pouhými 300 000 lety.
Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů.
Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám - rozsivkám. Rozsivky si tvoří křemičité dvoudílné schránky Vypadají jako malé krabičky - mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje - na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny - křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika m. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.
Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy.
Kysličník uhličitý není dýchatelný. Vzhledem ke své váze se drží při zemi. Zde se ho však bát nemusíte. Krajina je tak plochá, že i nejslabší závan jej zcela rozptýlí. Nehrozí ani utopení v rašelině. Přesto se držte vyznačené cesty. I když nejste sami ohroženi, můžete i neúmyslně poškodit zdejší přírodní unikáty.
Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují a najdeme je proto jen zde.
Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).
Někdy se říká, že Soos je zlomek zachované pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda - z třetihor u nás máme víc míst, kde jsou vrstvy diatomitu, rozsivky se vyskytují i v Sokolovské pánvi ve vrstvách nad svrchní slojí. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho věcí však bylo jiných - teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť.
Rozsivková zemina se zde dříve i těžila. Má totiž nejrůznější možnosti využití - jako lešticí prášek, používá se k výrobě skla, kameniny a velmi lehkých cihel, lze ji přidávat do zubních past, byla dokonce pojídána (především Laponci a Číňané). V r. 1867 přidal Alfréd Nobel k jednomu váhovému dílu rozsivkové zeminy tři díly nitroglycerinu - a vynalezl dynamit.
Na naučnou stezku se dostaneme jen se vstupenkou. Vstupenka však platí i pro návštěvu přírodního geologického parku, kde jsou vystaveny velké bloky hornin z Chebska, dále pro muzeum přírody Chebska a do nově zbudovaného Muzea dinosaurů.
Muzeum dinosaurů se pyšní modely několika druhů dinosaurů v přirozené velikosti. Dinosauři jsou populární zvířata, z území naší republiky po nich máme jen málo nálezů. Žili v druhohorách, a právě z druhohor v celém širokém okolí není vůbec nic. Expozice je však zaměřena na geologii a vývoj života, exponáty má prakticky z celé naší republiky. Po odstranění chyb v určení některých exponátů a doplnění o místní nálezy bude ještě zajímavější.

Parametry naučné stezky:
Začátek Nový Drahov - Kateřina u železniční stanice, konec tamtéž, délka 2 km, lehká, trasa bezbariérově upravená, 14 zastávek, doba prohlídly cca 1 hodina, stezka je určena pro pěší.
Stezka je otevřena od 1. 3. do 15. 11.

Doprava:
Nový Drahov (vlak)

Turistické cesty:
červená značka z Františkových lázní

Zajímavosti v okolí:
Františkovy lázně - minerální prameny, muzeum
Cheb - hrad, muzea, historické budovy
Luby - muzeum hudebních nástrojů
Bublák - přírodní vývěry minerálních vod

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz