Historie obce Vladislav [ Historie (archivní dokument) ]
Slovo úvodem
Pátráme-li po původu městečka Vladislav, docházíme k poznatku, že se toto jméno během dob měnilo. Zjišťujeme, že prastará osada, která vznikla asi koncem VIII. století při brodě řeky Jihlavky, na místě ze tři stran dobře chráněném kopci před nepřízní povětrnosti, se nazývala Brod. Ještě ve XII. století nebyla rozsáhlá, neboť tehdy nebyla ještě ani trhovou vsí. Při vpádu loupežnických Kumánů na Moravu roku 1304 byla jimi osada Brod vypálena a s ní i okolní obce Štuchanov, Nemojovice a Radvanov, které zanikly.
Městečko Vladislav vzniklo z prastaré osady Brodu, která někdy v osmém století byla založena těsně u řeky Jihlavky na jejím levém břehu. Sestávala z několika dřevěných chatrčí, v nichž bydleli většinou rybáři, členové kmene Nemojovců, který nedaleko odtud měl svoje sídlo. Obyvatelé Brdou živili se většinou chytáním ryb a pracemi při vypomáhání četným obchodním karavanám, které zde v těchto místech po obchodní cestě přebroďovaly řeku Jihlavku. Vedla tudy důležitá obchodní stezka, která spojovala hrad Brno s hradištěm Mohelno, tržištěm Koněšín, dále osadu Kosovců s hradem Střelištěm, sídlem kmene Střelíčanů u Přibyslavic.
Poloha
Vladislav leží osm kilometrů od okresního města Třebíče po proudu řeky Jihlavy. První záznam o osídlení pochází již z konce VIII. století. V této době je v místě, kde stará obchodní stezka přecházela přes řeku, zmiňována osada Brod, vypálená v roce 1304. Když byl údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoltem Znojemským v roce 1101 založen benediktinský klášter Třebeč (nyní Třebíč), byla osada přidělena ke klášteru. Povinností jejích obyvatel bylo zásobovat klášter rybami. Koncem XIV. století je zde opět zmiňována rybářská osada. Název osady, Vršice, připomíná proutěné koše, vrše, do kterých rybáři lovili ryby. Osada Brod je uvedena na takzvané zakládací listině kláštera třebíčského datované rokem 1104. Dnešní název městečka, Vladislav, je poprvé uveden na mapě z roku 1665 a k historii jeho vzniku se váže pověst o narození Vladislava, syna knížete Oldřicha brněnského, v místní zájezdní hospodě. Tato pověst však, stejně jako další domněnky, není nijak doložena.
Důležitým datem v dějinách Vladislavi je rok 1548. Stříbrné razítko z tohoto roku nese nápis "Peciet miesteczka Wadislawi". V tomto roce byla pravděpodobně osada prohlášena městečkem, s právem pořádání čtyř jarmarků. Zmíněné razítko nese kromě nápisu ústřední motiv složený z rybářské vrše překrývající vochlici, jak se nazýval nástroj na tření lnu. Motiv je na razítku podložen ornamentem. Tyto předměty symbolizují základní zdroje obživy té doby ve Vladislavi. Znakové privilegium nebylo Vladislavi nikdy vydáno a dopracování znaku zůstává naším úkolem. V první čtvrtině 13. století zde byl založen kostel Nejsvětější trojice v románském slohu a později fara. Koncem XVI. století bylo městečko sídlem jednoho z pěti soudních obvodů třebíčského panství. Vedle Vladislavi k němu patřily také vesnice Hostákov, Valdíkov, Číměř, Smrk a Střížov. Úzké soužití těchto obcí se zachovalo dodnes.
Rok 1945
Obec Vladislav osvobodil v roce 1945 2. ukrajisnký front. Německá armáda zde zanechala množství zničené techniky, jak je vidět z obrázku. Obec patřila za války k významným oblastem, kde se zdržovalo vedení neměckých okupačních vojsk.
Dožínky
Ve Vladislavi byly velkou tradicí dožínky. Byla to oslava žní, které se účastnil velký počet lidí, kteří kráčeli celou vesnicí a na městečku pak pokračovala oslava shromážděním a poděkováním za úrodu. Další tradicí byla Jízda králů. Průvod v krojích se konal vždy jako pocta novému králi. Do dnes se již tento zvyk nedochoval, což je velká škoda.
Jízda králů
Ve Vladislavi, jako i jinde, se každý rok konala Jízda králů. Tato zvyklost se nezachovala do dnešní doby, tak ji můžeme vidět alespoň z fotografií. Z nich je také vidět kroj, který vznikal ve stejném období. Tradice skončila po roce 1948, mimo jiné díky zrušení chovu koní v naší obci. Do dnešní doby se však zachovala řada fotografií a také vzorů kroje.
