KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historický vývoj Kamenice nad Lipou [ Historie (archivní dokument) ]

Kamenice nad Lipou vznikla počátkem 13. století jako osada při hradu. Podle kronikáře Hájka z Libočan se nazývala Kamenice u lipky, později nesla jméno Česká. Po obnovení hradeb roku 1702 se píše Hrazená a přídomek nad Lipou dostala podle lípy (vsazené v zámecké zahradě roku 1248).
První písemné doklady o městě jsou z roku 1267. Město patřilo k zámku, mělo tedy charakter města poddanského. V průběhu věku zámek mnohokrát změnil majitele. Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., připomínaný v letech 1312-1359, který postavil na kopci Bradle kapli sv. Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu. V hrazení města se svým synem Jindřichem vystavěl špitál, kde se pečovalo o zchudlé občany. Poslední člen tohoto rodu, Zbyněk 1372-1389, byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného, od něhož si v roce 1381 pronajal statek Štítné. Od roku 1397 působil na Kamenicku Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi. Po skončení husitských válek zapsal král Zikmund kamenické panství Janu mladšímu z Ústí. Potom připadlo Jindřichovi ze Stráže. V obdbí vlády Jindřicha 1452-1476, nejvyššího hofmistra království Českého a Jana ze Šelmberka 1476-1497, nejvyššího kancléře Českého království, získali kameničtí občané řadu výsad a práv. Roku 1497 byla Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545. Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové, za jejichž působení došlo k největší přestavbě zámku v letech 1580-1583. V období stavovského povstání, ukončeného bitvou na Bílé hoře, se díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II.. Jemu byl v roce 1622 veškerý majetek zabaven. Panství koupil v roce 1623 Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např. vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s podannými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům. Ale ani další majitelé nebyli o mnoho lepší. V roce 1695 se však Kamenickým ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva. Roku 1740 se ujala panství hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová. Ta nechala v roce 1758 malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých. V roce 1759 se provedla větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta. Na náměstí postavena socha sv.Václava a to roku 1765. Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice. V roce 1805 prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi a ten ji po roce prodal hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811. V roce 1821 koupil panství hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu. Posledními majiteli Kamenice od roku 1831-1945 byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla. Ten ji roku 1835 předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala. V roce 1923 se ujal panství Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn.

V době feudalismu se v podhradí města rozvíjela řemesla. K nejstarším řemeslům patřilo ševcovství, soukenictví a punčochářství. V této době jádro obyvatelstva tvořili řemeslníci. V létech 1720-1736 se na vrchu Melíšku kopala stříbrná ruda a v době kamenických hamrů se u Vodné a Gabrielky těžila železná ruda. Vznikem železodílen dochází k rozvoji výrobních sil a značnému oživení kraje příchodem nových lidí. Souběžně se železářstvím bylo dalším znakem zprůmyslnění kraje sklářství. Již roku 1875 byla na místo hamrů ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří. V roce 1839 byla v jednom z křídel zámku zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200-230 dělníků. Tato výroba však roku 1842 zanikla. Kamenicko bylo převážně zemědělské a mělo rozsáhlé lesy bohaté na dřevo. To se těžilo a zpracovávalo ve třech parních pilách, z nichž největší byly velkostatku. K velkostatku patřila také nejúrodnější pole a rybníky, mlýn, sodovkárna, pivovar a hostince. V této době byl na Kamenicku dostatek pracovních sil - deputátníků a námezních.

Roku 1906 byla dána do provozu úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška.

V období mezi dvěma válkami se Kamenicko stalo středem pozornosti Národopisného hospodářského sboru jihočeského, který chtěl využít přírodních krás - lesů a rybníků, mimořádně příznivých klimatických poměrů k rekreaci. Do kraje přijížděli malíři jako byl František Daněk Sedláček, Alois Kalvoda a další, kteří svými obrazy, vydávanými na pohlednicích, měli propagovat přednosti a krásy Kamenicka. To však nadále zůstalo chudým územím, bez možnosti zaměstnání ve větších místních podnicích. Proto řada občanů, aby se uživila, jezdila za prací jinam. V době nacistické okupace byla zastavena činnost řady spolků, mnoho lidí bylo totálně nasazeno na nucené práce do Říše, mnozí zahynuli v koncentračních táborech. Po druhé světové válce vznikly četné problémy hospodářského využití města a okolí.

Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny, která byla dána do provozu v roce 1946. Byla zahájena výstavba městského vodovodu, bytových jednotek a nového textilního závodu Tylex. Roku 1946 byla znárodněna sklárna ve Včelničce, která nadále zajišťovala pracovní příležitost sklářům pod novým názvem Sklárny Český křišťál.

Zrušením okresu Kamenice nad Lipou v roce 1960 se situace okolo zprůmyslnění kraje nezlepšila. Došlo k likvidaci některých institucí a mnoho obyvatel přešlo mimo město. Přes všechny tyto problémy se ve městě za pomoci občanů vybudovala a opravila řada objektů. Některé svým vzhledem nezapadly do historického jádra města a jiné svou konstrukcí do drsných klimatických podmínek kraje. Přesto ve větší či menší míře slouží nadále potřebám společenského života, kultury, sportu a v neposlední řadě i turistickému ruchu.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kamenicenl.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 19.08.2004 v 11:17 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba