KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Nejcennější památkou Bavorova je kostel, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, odborníky a milovníky umění nazývaný vzácnou a uměleckou památkou jihočeské gotiky.

Byl vystavěn bratry Petrem, Joštem a Oldřichem z Rožmberka v letech 1380 na místě původního, ale menšího kostela založeného Bavory.
Roku 1373 byl vysvěcen ctihodným bratrem Hynkem z řádu poustevníků sv. Augustina, biskupa Ladmirského.
Měří 42,5 na délku, 16 m na šířku a 18 metrů na výšku.

Veškerá vnitřní výzdoba pochází z doby po požáru kostela roku 1649.
V kostele je celkem 9 oltářů.
Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie a 4 velké sochy učitelů církevních - sv. Řehoře, sv. Ambrože, sv. Augustina a sv. Jeronýma.
Na tombě oltáře je ve zlatě umělecky provedeno jedno pole schwarzenberského znaku - Turkova hlava s chomáčem vlasů na vrchu a na té stojí černý havran se zlatou páskou na krku.

Kostel má dvě věže, jednu nižší s cimbuřím, zvanou Rožmberskou.
Zda je původní či shořela při požáru kostela v roce 1472, kdy se na ní 2 zvony rozlily, není známo. Na této věži je ciferník bývalého orloje. Je to snad jediná ukázka německého vrubového písma "Kerbschiftu", o němž se zjistilo, že bylo hodně používáno za norimberského hvězdáře Königsberka - 1436 až 1476. Snad byl některým Rožmberkem objednán.

Vyšší věž, zvaná Nová, byla vystavěna roku 1604. Původně byla až o dvě poschodí vyšší, ve slohu barokním s cibulovitou bání. Tato věž měří 54 metry.

Základní kámen byl vysvěcen farářem Germanem za přítomnosti purkmistra Vavřince Hrdličky a primasa Ondřeje Huttara.
Stavitelem byl Vlach Petr Sytha z Vodňan.
Náklad na stavbu obnášel 200 kop grošů míšenských.
Nynější podobu dostala po požáru roku 1867.

Varhany o 32 znějících rejstřících jsou z roku 1874. V roce 1939 byly rekonstruovány. Opraveny byly hlavně píšťaly.

Kamenná křtitelnice nese letopočet 1679.

Obrazy křížové cesty, malované Felixem Faberou, jsou z roku 1831.

Postranní chory, pravý literácky, levý kantorský nebo také zvaný fagulantský, jsou ze 17. století.
Hudební a zpěvácký chór byl postaven na místě starého roku 1780.

Kostel prodělal několik požárů. Roku 1472 vyhořel. Roku 1649 opět vyhořel a 4 zvony se rozlily. Po tomto požáru byla kostelní loď postavena švýcarským stavitelem Petrem Spinetem a tehdy zmizelo z kostela jeho gotické dvoulodí.
Roku 1867 shořela Nová věž a v té se opět 4 zvony roztavily. Oltáře sv. Lukáše a Marka, rozeslání 12 apoštolů, sv. Mikuláše a Všech svatých, pocházejí z doby po požáru roku 1649. Bývaly to oltáře cechovní.
V kapli Božího hrobu v malém kostelíčku (bývalé sakristii) je oltář sv. Floriána, na památku velkých požárů Bavorova a modely starých bavorských domků. Nahoře na témže oltáři je soch sv, Rocha s rakvemi u nohou, na památku moru v Bavorově, řádícího roku 1680. Malá holubička s dopisem v zobáčku je znakem, že bavorovký kostel byl privilegován.

Zvláštností bavorovského kostela je spojovací chodba, vedoucí z děkanství do kostela, a proto nemusí být kostel zavírán zvenčí.
Také zvonění každou středu v osm hodin ráno je zvláštností, zavedenou P. Ant. Vilémem Hynkem z Vltavína na paměť moru roku 1680.

Původní kostel, založený Bavory, byl filiální kostelu v Blanici. Roku 1334 Rožmberkové přeložili faru do Bavorova a kostelu přidělili dvůr, aby zde mohla býti zřízena fara. A pravděpodobně je fara původní stavení. Nasvědčují tomu vysypávané zdi. Opravy fary jsou zaznamenány, a to poslední roku 1868 a roku 1957 byla opravena uvnitř., v roce 1970 zvenku.

V kostele, v kapli Anděla Strážce, jsou vezděny tyto náhrobní kameny: Mikuláše Bejšovce z Bejšova z roku 1580, Ondřeje Huttara Krumlovského, primátora bavorovského, Anny Radkovicové, rozené Markvartové, z Hrádku a na Dubu, manželky Hynka Radkovice, držitele Bílska, pana Václava Slavíka, faráře bavorovského z roku 1775.

Mimo to je ještě více kamenů vezděno pod zpěváckým chorem. Nejstarší z nich, bez letopočtu a nápisu, s prostým křížem, je podle tvrzení znalců starší, než kostel sám. Na jednom z kamenů je znatelný nápis "z Tetova". V letech 1441 byl Vilém z Tetova hejtmanem na Helfenburku. Na jiném kameni je znatelný znak - dva o sebe opření kapři. Kosořové z Nihošovic měli ve znaku kapra. Roku 1403 byl Mikuláš Kosoř z Nihošovic purkrabím na Helfenburku.

Na jiné desce je trochu znatelná buvolí hlava. Na jiných jsou neznatelné nápisy. U oltáře Všech svatých je vezděna mramorová deska Anny Vesecké na Olbramovicích v Blanici z roku 1583. V kapli Božího hrobu je zlomek náhrobního kamene, snad P. Ant. Benedikta Dušera, děkana bavorského, blanického a strunkovického z roku 1740, který si přál být pochován v kostele mezi dveřmi, jimiž se jde z fary do kostela. Pokud víme, byli v chrámu i dva členové rodu Cukrů z Tanfeldu na Dubu, paní Alžběta Huttarová roku 1691, paní Helena Otýlie Hynková z Vltavína roku 1658, Jan František Hynek z Vltavína roku 1689, Matouš Huttar roku 1696, Fr. Klement z Vltavína roku 1702, P. Ant. Vilém Hynek z Vltavína, farář bavorovský roku 1730, Markéta Dušerová, hejtmanka krumlovská roku 1736, P. Aug. Benedikt Dušer, děkan bavorovský roku 1740, Fridrich Sturani a Florián Sturani - schwarzenberští úředníci roku 1746 a 1741 a jiní.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 13.08.2004 v 10:41 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba