Historie obce Drslavice [ Historie (archivní dokument) ]
O počátcích obce se můžeme jen dohadovat, není zde nějaké "od" s přesným datem založení, koneckonců ani u většiny našich měst tomu tak není.
S určitostí však na místě, kde leží dnešní Drslavice, existovalo osídlení už v době prehistorické, jak dokazují příležitostné archeologické výzkumy. Poměrně významný byl v letech 1954 - 55 nález depotu nástrojů a šperků z doby bronzové (tj. 1900 - 700 př. Kr.)
Našlo se zde i sídliště lidu popelnicových polí. Z doby nám časově bližší, by se mělo pod Oborou, v blízkosti studánky Kopánka nacházet slovanské pohřebiště z pátého století po Kristu, tedy z doby imigrace našich přímých etnických předků.
Obec jako taková pochází ze středověku, z doby určitě dřívější, než je o ní první zmínka.
Takové zmínky se objevují nejčastěji v souvislosti s prokazováním vlastnických vztahů (např. kupní smlouva, darovací listina, zápis v zemských deskách). Drslavice jsou poprvé zmiňovány v období závěru vlády Karla IV., v roce 1373, kdy se jmenují Sezema z Drslavic (DE DIRSLAWICZ).
Etymologicky je název obce odvozován od Držislava (ves lidí Držislavových). Patrně stejná byla geneze predikátu západočeského šlechtického rodu Drslaviců, který ovšem s naší vesnicí nemá jinak nic společného.
Název obce v historických zápisech vykazuje poměrnou stabilitu (větší než například Hradčovice).
A tak můžeme číst z roku 1437 - Super villa Drslawicz, 1466- ve vsi Drslawiczych, 1492 - se vsí Drslavicí, 1612 - Drslawicz, 1671 - Drslawicze, 1751 - Drslawitz, 1846 - Drslawice. Tedy rozdíly tkví spíše v použitém jazyce - latina, čeština, němčina.
V souvislosti s Drslavicemi je třeba zmínit dnes již neexistující osadu- Drslavičky, která je jmenována už roku 1417 (VILLA DRSLAWICZKI MINORIS) - vlastnil je tehdy Artleb z Lipiny. Nacházela se v blízkosti obce.
Před rokem 1463 koupil Drslavice Jan z Cimburka, příslušník předního panského rodu, od té doby náležela obec k Uherskému Brodu. Dějiny Drslavic korespondují s obecným děním ve státě a jsou umocněny polohou v blízkosti moravsko-uherské hranice. Proto se obci nevyhnuly průtahy vojska, vždyť středem obce procházela frekventovaná cesta (tou byl dán také urbanistický charakter patrný až do současnosti - domy zde lemují silnici a není zde náves). Ještě v novověku, v 17. a zač. 18. století země trpěla, možná víc, než kdykoli předtím, mimo všeobecné útrapy třicetileté války to byly občasné vpády sedmihradských vévodů rebelujících proti habsburkům a pak turkům. A tak i drslavjané zažili krušné chvilky v letech 1605, 1663, 1683, 1704 - 1705. Například v roce 1663 bylo zabito 31 osob, odvlečeno 37 koní, 31 kusů skotu a 245 ovcí.
Podle lánového rejstříku ze 17. století bylo tehdy v obci 29 osídlených domů, dva byly pusté. Ve 2. polovině 18. století zde žilo, jak uvádějí zápisy v matrice 276 lidí dospělých a 65 dětí. V roce 1843 již obyvatel o poznání přibylo - 187 mužů, 203 žen, obydleno bylo 75 domů. Populační růst nezastavily ani pohromy, jako byla např. cholera v letech 1831 a 1866.
