Historie obce Dvory nad Lužnicí [ Historie (archivní dokument) ]
Život v naší oblasti nedoznal pevných tvarů, dokud obyvatelstvo žilo jen v malých aglomeracích a svazcích dokud způsob života nedospěl přirozeným vývojem k vzájemným stykům jednotlivých sousedských útvarů ve stabilních formách. Ustálené rozvrstvení a společné rozdělení obyvatelstva ve větším celku můžeme doložit v naší oblasti už v době lucemburské u obce Rapšachu ( Rottenschachen), kde dochází k výstavbě kostela ( Plebania 1382, Eccl. par. S Sigismundi - kostel sv. Zikmunda), v Suchdole, který už ve 13 století patřil k panství třeboňskému, a to pánům z Landštejna, kteří je pak prodali roku 1366 svým příbuzným, pánům z Rožmberka (Plebania 1364, Eccl. par. S.Nicolai - kostel sv. Mikuláše), a do třetice Krabonoš (Zuggers, Plebania 1419, Eccl. par. S.Joannis Bapt - kostel sv. Jana Křtitele). V lidových podáních se u této obce traduje pověst o založení už v době Karla Velikého (768 - 814), což ovšem patří do oblasti snů a bájí. Pokud jde o naší obec Dvory, ta svým založením do časů jmenovaných lokalit určitě nepatří. Její původ nedosahuje zřejmě dále než do 18. století, kdy můžeme najít první historicky doložené zprávy o existenci této sídelné aglomerace. První usedlosti patrně vznikaly vzhledem k její formaci při cestě vedoucí z prostoru Krabonoše ve směru na Hranice - Trpnouze a dále na Nové Hrady, případně na Suchdol.
Patrně nejstarší pojmenování obce bylo Beinhofen, odvozené pravděpodobně od názvu Beinhofen - Včelí dvory, připomínající zřejmě zvýšený zájem tehdejších osadníků o pěstování včel. Názvy Německé a Dvory nad Lužnicí spadají až do doby po roce 1920, kdy podle mírové smlouvy, uzavřené v St. Germainu 10. září 1919, připadla severní část Vitorazska s ll obcemi patřící dříve k Dolním Rakousům, k našemu československému státu a okresu třeboňskému.
Existence naší obce je historicky doložena v 2. polovině 18. století, kdy došlo k založení zdejší farnosti s kostelem a k založení školy. Roku 1783 byla zde zřízená farní duchovní správa (Plebania 1783, Eccl. par. Assumptionic BMV - kostel Nanebevzetí Panny Marie, Matric. insp. a. 1783 - matriky vedeny od roku 1783). Současně se zřízením farnosti byl zde zřejmě stavěn i kostel, což dosvědčuje i předešlý záznam. Tato farnost tvořila s přifařenými obcemi Witzkoberg - Halámky, Tannenbruck - Trpnouze a Erdweiser Waldhauser - lesní domky v Nové Vsi filiálku, spravovanou částečně z Gmundu a částečně z Krabonoše. Celé církevní území patřilo pod biskupství St. Polten - Svatý Hipolyt. Prvým duchovním správcem byl zde ustanoven František Pivonka a první bohoslužbu měl v dřevěné boudě. Farář Pivonka bydlel zprvu u místních obyvatel a dohlížel na stavbu kostela. Tehdejší náklady na stavbu byly propočítány na 8 až 10 tisíc zlatých. Páter Pivonka, rodilý Čech, farářoval ve Dvorech 14 let. Vystřídal ho Rakušan Franz Hofman, který zde pobyl 5 let a byl pak přeložen na městskou faru do Gmundu. Další nejstarší zprávy o kostele jsou z roku 1854, kdy byl renovován hlavní oltář, kazatelna a vstupní vchod, roku 1878 pořízen nový obraz a opraveny varhany. Ze stejné doby, kdy byla založena farnost, se zachovala správa o založení školy pro zdejší obec. Stalo se tak v roce 1780, a to pro Dvory, Halámky, lesní domky v Nové vsi a Trpnouze. V roce 1800 byla obsazena prvým řádným učitelem, jmenoval se Leopold Koudleka. V roce 1817 byla postavena školní budova, byly posílány do školy v Nakolicích. Naše škola byla původně dvojtřídní, od roku 1902 byla pak rozšířena na trojtřídní. Tato třída měla být umístěna v domě čp. 22, od roku 1911 v čp. 36 Františka Záviše. Stará škola zřejmě už nevyhovovala novým poměrům a tak se pomýšlelo na stavbu nové budovy. Zemská subvence slibovala příspěvek ve výši 20.000 korun, obec byla nemajetná. Na pomoc přišel Deutschert Schulverein. Obec měla tomuto spolku přenechat starou školní budovu, kterou pak německý spolek prodal Františku Machovi za 4.200 korun. Nová škola zůstala v majetku spolku, který ji propůjčoval dětem bezplatně, pokud v ní bylo umožněno vyučování i v německém jazyce. Po první světové válce, kdy podle míru ze St. Germainu připadlo Vitorazsko naší republice, koupil školu od Schiůvereinu český stát a na škole se pak pochopitelně vyučovalo jen česky.
