Původ Návojné - Závrší [ Pověst ]
Na samé hranici se Slovenskem, jihovýchodně od Valašských Klobouk, rozprostírá se národopisná oblast zvaná Závrší. Je to široké malebné údolí kolem Návojského potoka a tvoří ji tři vesnice - Nedašov, Nedašova Lhota a Návojná. Lidové zvyky a tradice jsou zde stále neobyčejně živé. Člověk tu souzněl s přírodou a ta zde vystavila opravdové skvosty ze své sbírky. Z okolních horských hřebenů jsou nádherné výhledy do celého údolí, ale i na Slovenskou stranu, kde se tyčí monumentální Vršatecké bradlo.
Závrší bylo pro svou polohu poblíž zemských hranic často terčem nepřátelských vojsk. Trpělo nájezdy Turků, Tatarů a jiných nezvaných hostů. V době napoleonských válek, kdy neměla Návojná ještě svoje jméno, přijeli k vesnici tři generálové prý samotného Napoleona. Sesedli z koní a uložili se pod dubem u cesty, aby se poradili. Na druhý den začali chodit po Nedašově a okolních dědinách verbíři. Chytali mladé ogary na vojnu a neměli slitování. Brali všechny, které našli. Chlapci se schovávali, kde se dalo. Někteří utíkali do hor a tak se jim podařilo uniknout. Pomáhali jim všichni závršané a údolím se neslo varování: "Na vojnu verbujů, na vojnu berů". Taky po vesnici, která je bránou do celého Závrší. Od té doby se na památku toho verbování nazývá Návojná.
Ten dub, pod kterým všechno začalo, a který byl v té době nenápadným mladým stromkem, stojí na svém místě dodnes. Vyrostl, zesílel a těžko jej přehlédnete. Svou mohutnou korunou přitahuje zraky z dalekého okolí. Až budete odpočívat v jeho stínu cestou z Návojné do Brumova, vzpomeňte si na roli, kterou sehrál v historii Závrší.
