Zastavení č. 10 - Bílá hora, společné NS Kopřivnice [ Informační tabule ]
Zastavení č. 10 - Bílá hora
(558 m n. m.)
(společné zastavení s kopřivnickou větví LNS)
K tomuto zastavení jsme vystoupili od skály Rudy pěšinou a polní (lesní) cestou po SZ úbočí Bílé hory - částečně značené modrou turistickou značkou - a před vrcholem zpevněnou obslužnou komunikací až k rozhledně na vrcholu Bílé hory. Po pravé straně jsme v dolníčásti výstupu minuli Davidovu a Najvarovu kamenárku.
Bílá hora představuje samostatný masiv vysoce převyšující své okolí a je nejvyšším vrcholem v úpatní části Podbeskydské pahorkatiny. Je tvořena pískovci a jílovci karpatského flyše. Vrcholová část Bílé hory je pokryta relativně přirozenými listnatými až smíšenými porosty s lípou srdčitou, javorem klenem a dalšími vtroušenými dřevinami, jako je např. javor mléč, lípa velkolistá, modřín evropský, bříza bělokorá, jasan ztepily a smrk ztepily. Ojediněle se vyskytují javor babyka, buk lesní, borovice lesní a jedle bělokorá. V keřovém patře většinou zmlazuje lípa, jasan, roste zde svída krvavá, bez černý i vzácnější lýkovec jedovatý.
Přes zásahy hospodařením a dřívějšívýsadbu vtroušených nepůvodních dřevin (smrk, bříze, modřín, borovice) si porosty uchovávají přirozený ráz. Dokládá to stabilizované složení bylinného podrostu s těmito botanickymi druhy: mařinkou vonnou, kopytníkem evropským, prvosenkou vyšší, pryšcem mandloňovitym, hluchavkou pitulníkem, kokoříkem vonným, starčekem Fuchsovým, kakostem smrdutým, česnáčkem lékařským a dalšími. Z chráněnych druhů rostlin se zde vyskytují zejména okrotice bílá a kruštík modrofialový.
Na kraji smíšeného lesa na vápencovém podkladu roste vzácnější, ale jedovatá houba vlákníce Godeyova s kloboukem asi 4 cm v průměru, ve stáří červeně skvrnitym. Roste zde i v mládí baňkovitá, v dospělosti miskovitá houba kališník obecný. Tato houba je jedlá, ale pro svou tenkomasitou a menší plodnici se málo sbírá.
Stavba rozhledny na Bílé hoře byla již v záměrech MUDr. Adolfa Hrstky. Měla to byt původně kamenná mohyla s památníkem obětem 1. sv. války a zároveň měla umožnit návštěvníkům Bílé hory co nejlepší rozhled do kraje. V té době byla Bílá hory v podstatě lysá.
Vystavba víceúčelové věže byla zahájena v říjnu r. 1999. Do provozu byla slavnostně uvedena 28. dubna následujícího roku. Věž je moderní architektonickou konstrukcí a využívá symbolu struktury DNA (dezoxyribonukleové kyseliny). Rozhledna slouží také pro telekomunikační účely a nejvyšší její patro umožňuje pokryt území měst Štramberka a Kopřivnice televizním signálem. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vy hlídková plošina je ve výšce 26 m. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 1 76 km/h nečinila odchylka vrcholu od svislé osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody. Vyhlídková plošina je v nadmořské výšce 583 m, z ní se otevírá pohled na Kopřivnici a dále pak na Příborsko a obce směrem ke Frenštátu pod Radhoštěm. Štramberk je návštěvníkovi rozhledny skryt hřebenem Bílé hory, porostlým vysokými kmeny stromů.
K dalšímu zastavení u Panny Marie sestoupíme po tzv. "Měsíční cestě" klikatící se romantickou lesní cestou podél dvanácti zastavení zvěrokruhu. Cesta je součástí budovaného městského lesoparku a jeho celkové architektonicko - krajinářské řešení, stejně jako projekt botanické zahrady a arboreta, navrhl Prof. Ing. Ivar Otruba, CSc. z katedry zahradní a krajinářské architektury Mendlovy univerzity v Brně.
Snažně vás žádáme, abyste si nezkracovali procházku po dřívější rovné lesní cestě, jednak tím škodíte přírodě a zároveň přicházíte o pohledy do útulných lesních zákoutí.
