KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
JIŽNÍ ČECHY
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Další stravování
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Zastavení č. 4 — Jurův kámen [ Informační tabule ]

Zastavení č. 4 — Jurův kámen
(495 m n. m.)

Jurův kámen je 3 — 10 m vysoká skalní stěna na geologickém rozhraní štramberských vápenců a bašských pískovců. V geologické minulosti zde došlo k odnosu méně odolných pískovců, a tím k vypreparování vápencové stěny. Je jediným rozsáhlým výchozem štramberských vápenců v oblasti, který nebyl v historii dotčen těžbou a má tudíž přírodní reliéf. V Jurově kameni jsou vyvinuty drobné krasové dutiny, tzv. abri. Na utváření těchto jeskyněk a skalních převisů se podílelo hlavně mechanické zvětrávání. Modelace rozpouštěním vápenců vodou se podílela jen na utváření detailů. Největší z těchto útvarů je Jurova jeskyně nacházející se ve svahu nad bustou Františka Palackého. Je 5 m dlouhá, 3 m široká a 3 m vysoká. Ve výklenku zakončujícím tuto jeskyňku lze najít i drobnou sintrovou výzdobu (sintr je forma krystalického vápence utvářejícího krápníkovou výzdobu) ve formě sintrových výrůstků a bílých "nickamínkových" povlaků (kypré, tvarohovité hmoty vzniklé rozkladem vápence). Na výchozech vápence odlesněné vrcholové části vyhlídky jsou na jediném místě Kotouče (je myšleno území NPP Šipka) zachovány fragmenty skalních a travinobylinných společenstev.

Bělostný útes Kotouče od nepaměti přitahoval pozornost lidí a jeho odlišnost od okolí z něj v myslích lidí udělala horu bájnou. Již Matěj Tanner z Tovaryšstva Ježíšova v r. 1660 ve svém spise Hora Olivetská zaznamenal následující pověsti vztahující se ke Kotouči: "Jak staří lidé, sedmdesátiletí i osmdesátiletí, schválně proto od vrchnosti tázáni, vědomosti od předkův svých vzatou, pod vírou svou a přísahou svědčí, a netoliko obecní pověst i věc sama ukazuje, pohané, tehdejší moravské země držitelově, usilovali zámek na Hoře Olivetské (Kotouči), kde nyní stojí sv. Kříže, vystavěti a již také základ položivše, zdi výše vyzdvihnouti se snažili. Ale cokoliv ve dne vystavěli, to všecko nočním časem buď od těch zlých duchů v jeskyni bydlících, buď jinak řízením božským zbořeno jest. Nemohouce tedy nic pohané se stavěním tu dovésti, na jiném nejbližším vrchu zámek z pře-tvrdého kamene, tj. nynější Štramberk, vystavěli".

Druhá pověst vypravuje přímo o obyvatelích Čertovy díry: "Pověst také stálá jest mezi obyvateli štramberskými již od starodávna od dědův a pradědův pošlá, že z té jeskyně před lety černí malí trpaslíci vycházeli, kteří veliké škody viditelné i neviditelné, jak na dobytku a potravách, tak na lidech a jiných věcech činili, tak že všecky pokrmy i ještě u ohně stojící jim trávili a kazili, až z toho veliký hlad a nedostatek potravy u obyvatelstva povstal. Ano i na zámku štramberském bydlícím pokoje nedali, ale všecko obludami a strašidly naplnili, těhotným ženám a šestinedělkám veliké nepříležitosti činili, až naposledy z rady duchovních správců, znamením sv. kříže odtud dokonale vypuzeni jsou, když žádné potravě ani jiným věcem škoditi nemohli, která křížem svatým znamenána byla".

Mimořádné podmínky Kotouče s jeho nepřístupnými skalními srázy a blízkost Moravské brány, významného průchodu pohraničními horami, kterou procházela i velmi důležitá obchodní trasa, tzv. "Jantarová stezka", lákaly lidi k osídlení. Počátky osídlení Kotouče spadají do poslední doby ledové. Kotouč obývali neandrtálci, kteří byli vystřídáni člověkem dnešního typu. Ke konci doby ledové zde nalezli své sídliště magdalenienští lovci sobů. V neolitu se na Kotouči usazují první zemědělci. Z doby eneolitu (okolo 3000 let před n. I.) pochází nález stříbrné puklice — nejstaršího stříbrného předmětu na našem územía dvou vzácných měděných sekyrek ve tvaru klínu. Ojedinělé nálezy pocházejí i z následujícího období— starší a střední doby bronzové. Četné jsou nálezy z mladší doby bronzové (asi do — 1000 let před n.l.), kdy vzniklo na Kotouči neopevněné sídliště lidu popelnicových polí, které se v průběhu pozdní doby bronzové (asi do roku 750 I. před n.l.) změnilo v hrazené výšinné sídliště s bohatou kolekcí bronzových předmětů. Hradiště na Kotouči zaniklo na přelomu 6. a 5. st. př. n. I. za nájezdů Skýtů. S velkou pravděpodobností byl Kotouč jedním z tehdejších oppid. Uzemiv okolí Štramberka patřilo k lesnatým pohraničním oblastem chránícím zemi před vpádem nepřátel. Nelze tvrdit, že byl hvozd liduprázdný, avšak další osídlení zde bylo až do kolonizace ve 13. st. řídké. Podle zjištěných archeologických nálezů se předpokládá, že na Kotouči v období 9. — 11. st. stálo slovanské hradiště, avšak potvrdit tento předpoklad se již pravděpodobně nepodaří díky likvidaci naleziště. Val a hláska na Jurově kameni pochází z 2. pól. 13. st. Postupně se sídliště přesunulo ke Studánce míru a na Pláňavu. Roku 1956 byl na již existující Panské vyhlídce nalezen velký sklad bronzových předmětů. Takovéto bronzové poklady, ale i jednotlivé předměty, byly v minulosti na Kotouči nalézány často již od 17. st. Jen od konce 19. st. zde bylo nalezeno pět depotů jehlic, sekyrek, srpů, spon, náramků a dalších předmětů. V jeskyni Čertova díra byla objevena r. 1886 Karlem J. Maskou dosud největší penězokazecká dílna z 2. pól. 15. st. Jako protějšek stejné dílny na štramberském hradě.

Na vyhlídce Jurova kamene je instalována busta Bedřicha Smetany. Jedná se o studii k pomníku Bedřicha Smetany v Litomyšli, na které pracoval akademický sochař Jan Štursa v letech 1923 — 1924. Pomník byl odhalen r. 1925. O dva roky později byla slavnostně odhalena busta Františka Palackého; ta je dílem Josefa Wagnera.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Stramberk.cz

Typ záznamu: Informační tabule
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 132, 28.01.2004 v 16:12 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba