Zastavení č. 2 — Jeskyně Šipka [ Informační tabule ]
Zastavení č. 2 — Jeskyně Šipka
(440 m n. m.)
Jeskyně Šipka je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. V r. 1988 tu byla Karlem Jaroslavem Maskou, profesorem gymnázia z Nového Jičína, který zde prováděl archeologický výzkum, nalezena spodní čelist neandr-tálského dítěte, stáří 8 —10 let, ve skalním výklenku před Jezevčí dírou v nejstarší kulturní vrstvě na okraji ohniště. Tento nález, který byl učiněn pouhých 24 let po nálezu lebky a kostí v německém Neanderthalu, proslavil Štramberk po celém světě. K.J.Maska, který téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku a před tím nalezl soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové, svými výzkumy a nálezy prokázal, že se v obývání jeskyně střídali pravěcí lovci s dravou zvěří. Na památku jeho významné práce byla umístěna na stěně jeskyně pamětní deska.
Vznik jeskyní na Kotouči je opředen tajemstvím. Jejich základ byl pravděpodobně vyhlouben vodním tokem obtékajícím Kotouč v úrovni dnešních jeskyní. Tento tok prorazil skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry již v před ledovcových dobách. Při ústupu ledovce byly jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami, spolu s táním ledovce asi došlo k odnosu měkkých hornin, které obklopovaly Kotouč a říční síť se pak zahloubila na dnešní úroveň.
Portál jeskyně je orientován na sever, za krátkou vstupní chodbou následuje dno Propástky, ze které vybíhají chodby Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. V její přední části jsou na stropě patrné trosky někdejší bohaté krápníkové výzdoby zničené lidmi krátce po jejím objevení.
Jeskyně poskytovala člověku útočiště již před 32 tis. lety, od té doby se v ní vystřídalo mnoho lidských kultur. Během teplých období poslední doby ledové zde sídlili neandrtálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů. Na konci poslední doby ledové to byli magdalenienští lovci sobů. Tito lidé zde po sobě zanechali ve formě různě opracovaných kostí a parohů též 550 kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu.
Při archeologickém výzkumu bylo v sedimentech nalezeno rovněž na 80 tisíc kostí a zubů rozličných zvířat, z nichž nejvíce rozpoznatelných pozůstatků náleží jeskynnímu medvědu, jemuž tato prostora sloužila po velmi dlouhou dobu jako doupě. Z dalších živočichů zde byly nalezeny kosti Iva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa. Celkem byly v Šipce nalezeny pozůstatky 130 druhů živočichů.
Vlhké a zastíněné skály spodní části Propástky osidlují společenstva drobných kapradin, např. sleziník červený a routička, osladič obecný a bukovinec vápencový.
Před jeskyní je umístěna busta Bohumíra Jaroňka, akademického malíře, který často navštěvoval a maloval Štramberk. Pomník od sochaře Františka Juraně byl odhalen k Mistrovym šedesátým narozeninám v r. 1926. Po schůdkách okolo jeskyně vystoupíme ke kamenné mohyle s křížem. Byla postavena jako náhrada za zrušené kostely na vrcholu Kotouče. Kříž, původně dřevěny, nalezl své dnešní místo a podobu v r. 1918. Napravo od kříže na Bezručově vyhlídce stojí dřevěná zvonička, která svého času nesla nápis "Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti".
