Rybník Čeperka
Rybník Čeperka patřil k největším ve střední Evropě, byl vysušen v 19. století. Jeho hráz se dochovala, vede od hradecké rychlodráhy přes železniční přejezd u Stéblové, mezi dnešními písáky Oplatil a Gigant až do Starých Ždánic. Stavbou železnice byl rozdělen na Velkou a Malou Čeperku. Zbyl po něm pouze mokřad Baroch.
Další informace z encyklopedie
Podřízené štítky:
- Malá Čeperka (2)
- Velká Čeperka (0)
Seznam archiválií (5):
Protokoly 1881: 563.
Matěj Doskočil, pohořelý z Hrobic, prosí o úlevu ve výši 53 zlatých 50 krejcarů z nájmu odváděného z pronajatého rybníka Čeperka.
Protokoly 1881: 794.
Nařízení důchodnímu úřadu, aby pronajaté části rybníka Velká Čeperka č. 909, 910 a 917 přenesl kvůli platební neschopnosti Václava Černíka ze Srchu na Matěje Radouše ze Srchu, č. [p.] 22, a sice na období 1882 až 1886 za roční nájem ve výši 21 zlatých, dále aby přijal [Radoušovu] složenou kauci 10 zlatých 50 krejcarů a kauci Černíkovu ve výši 14 zlatých 50 krejcarů převedl na vrub jeho dlužených úroků z nájmu.
Protokoly 1883: 148.
Stéblovští a sršští nájemci panských pozemků u rybníka v Čeperce [žádají] skrze představeného obce Stéblová o opravu mostů na základě povinnosti uvedené v dražebním protokolu.
Protokoly 1883: 579.
Leopold Kafka z Bohdanče zasílá vyúčtování za opravu chalupy na hrázi Rozkoše za čištění příkopů u [rybníků] Čeperka, Oplatil a Rozkoš, za splněnou dodávku 8 1/2 hektolitrů jařiny a za vykonané polní práce v Semíně v celkové výši 207 zlatých 74 krejcarů.
Protokoly 1883: 1245.
Obecní úřad v Libčanech prosí jménem obyvatel obce o vyčištění odvodňovacích příkopů u čeperského rybníka k zabránění škod způsobených povodněmi na sousedících pozemcích libčanských obyvatel.
