Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Po léta se tu scházeli studenti k zábavám a zpěvu a odtud vzešel mnohý kulturně významný podnik. Děkanská hráz bývala místem velmi tichým a ožívala spíše navečer, když ve stínu mohutných kaštanů rozkvétala láska. Na začátku 16. století dal Vilém z Pernštejna obklopit zámek širokým vodním příkopem a město Městskou řekou, zároveň dal hloubit Městskou strúhu od Chrudimky ke kostela sv. Bartoloměje, kde se obě spojily a pokračovaly na západ podél zámeckého příkopa. Pro jejich bezpečné oddělení dal pan Vilém navršit širokou hráz, která se táhla od fary až ke mlýnu a dalším provozovnám Na valše v místech kde odbočuje dnešní ul.U Stadionu. Hráz byla r.1804 osázena kaštanovou alejí a na jejím severním boku se rozkládala děkanská zahrada. Děkanská hráz byla dvakrát nebezpečně protržena vzdutými vodami Chrudimky, která se v červnu 1804 a 1883 za jarních povodní rozlila starým městem. Až do r.1895 byl přímý přístup na Děkanskou hráz z Kostelní ulice zablokován příčným křídlem farní budovy a farním hospodářstvím. Byl jen přes dřevěnou lávku před kostelem sv. Bartoloměje a na západním konci hráze přes tzv. Katův můstek pod Bubenčem. R.1895 bylo příčné křídlo fary strženo, odstraněny i hospodářské budovy a poněvadž staleté Masné krámy byly odstraněny již r.1883, byla prodloužena Kostelní ulice a otevřena na západ. Po r.1910 bylo zasypáno koryto Městské řeky a vznikla široká nedlážděná komunikace pojmenovaná r.1913 "Riegrovo nábřeží". Když bylo r.1930 rozhodnuto věnovat chystané celostátní Výstavě sportu a tělesné výchovy nejen dnešní Tyršovy sady, ale také Děkanskou hráz se zasypaným korytem Městské řeky, došlo k radikální změně těchto míst. R.1950 dostala název Nábřeží čs. Armády a do r.1969 byla širokou promenádou téměř bez dopravy. Výraz nábřeží měl tu historicko-symbolický význam. Po r.1990 bylo nábřeží přejmenováno na Sukovu tř. a názvem Čs.armády přejmenována ulice Sovětské armády na Dukle. Tak z neznalosti jsme jedno nábřeží ztratili (viz parpedie.cz).